Náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek řekl, že za zpřesnění výkladu kritéria se postavilo celkem šest nových členských států EU. Inflační kritérium zemím ukládá, že v určitém časovém úseku před vstupem do eurozóny nesmějí o více než 1,5 procentního bodu překročit průměr tří členských zemí EU s nejnižší inflací. V krajním případě podmínka vstupu do eurozóny může státy nutit, aby ve snaze "srazit" inflaci dobrovolně omezily hospodářský růst.
Podle Zídka však státy eurozóny daly jasně najevo, že diskuse o změně výkladu nebo pravidel inflačního kritéria nepřipadá v úvahu. Drží tak v podstatě stejnou pozici jako Evropská centrální banka a Evropská komise. Staré země EU se totiž obávají politického dopadu případných změn. Bojí se, že by celá věc nakonec mohla být vnímána jako změkčování podmínek pro nové členské státy Evropské unie.
"Je potřeba to celé uzavřít," uvedl Zídek a upozornil, že země eurozóny sice chápou, že pro země s rozvíjejícím se průmyslem je těžké se dobrovolně nechat "svazovat", ale Maastrichtská kritéria jsou pro ně nedotknutelná.