Manažerka Visa Europe pro ČR Jana Lvová ČTK řekla, že průzkum byl zaměřený na šetrnost spotřebitelů, jejich schopnost se při nákupu ovládat, ochotu zkoušet nové produkty, porovnávat ceny na internetu i v obchodech nebo získávat informace o zboží ještě před nákupem. "Češi prokázali neobyčejné nákupní IQ a obecně dosahovali ve většině měřeních výsledků, které se blížily průměru všech dotazovaných," uvedla. Zatímco průměr nákupního IQ v devíti evropských zemích činí 500, tak Češi skončili mírně nad tímto ukazatelem. IQ prvních Poláků překročilo 550, u posledních Britů činilo zhruba 400.
Čeští zákazníci si podle Lvové velmi dobře vedou například v průzkumu trhu, šetrnosti či sebeovládání při nákupech. Naopak za většinou Evropanů zaostávali v ochotě porovnávat zboží od různých výrobců. Vítězní Poláci podle Lvové se v obchodech jen málokdy nechali ovládnout okamžitou potřebou utrácet a prokázali neobyčejnou otevřenost vůči alternativním značkám výrobků. Například Francouzi se zase mohou pochlubit celkově dobrými návyky při nakupování a Němci jsou dobří v tom, že si o produktech před jejich nákupem obstarají potřebné množství informací.
Průzkum podle Lvové ukázal, že nákupní IQ je u mužů i žen v průměru stejné. Mezi "nejinteligentnější" zákazníky patří ti, kteří si před nákupem obstarají všechny informace o výrobku a nabídkách obchodníků. Naopak "hloupí" spotřebitelé si nedokážou stanovit přesný rozpočet a často se nechávají přimět k impulsivním nákupům, kterých později mohou litovat.
Největší míru nákupního IQ vykazovali ve všech zemích ti spotřebitelé, kteří nakupovali elektroniku a mobilní telefony. Vyšší cena těchto výrobků totiž podle Lvové motivuje zákazníky k získávání potřebných informací o nabídce obchodníků. Naopak nejméně na svůj rozum spoléhali lidé při nákupu potravin a oděvů. "Průzkum ukazuje, že všichni můžeme na svém nákupním IQ zapracovat a přiučit se v některých věcech od našich sousedů v Evropě," podotkla Lvová.