Zásilkový obchod v Česku roste, motorem je internetový prodej

"Význam internetu stále roste. Zatímco ještě v roce 2004 byl internetový prodej slabší než katalogový zásilkový prodej, tak loni tomu bylo naopak. Tempo růstu internetového prodeje je vysoké, a také u klasických katalogových firem hraje nyní internet důležitou roli, protože přes něj prodají zhruba 20 procent své produkce," řekl dnes na pražské konferenci věnované vývoji zásilkového obchodu v ČR a Evropě tajemník Asociace direct marketingu a zásilkového obchodu (ADMAZ) Tomáš Hájek.

Zásilkový prodej, tedy mimo kamenné obchody, zahrnuje katalogový prodej, prodej přes internet, osobní prodej a teleshopping. Zásilkový obchod včetně internetového prodeje se loni na celkových maloobchodních tržbách, které bez započtení prodeje automobilů činily 600 miliard korun, podílel 2,9 procenta. V roce 2004 tento ukazatel činil 1,4 procenta. Samostatný internetový obchod měl podíl 1,7 procenta a klasický zásilkový obchod 1,2 procenta.

Rostoucí oblibu internetového nakupování potvrzují i nejnovější údaje Českého statistického úřadu. Počet lidí, kteří za posledních 12 měsíců nakoupili nějaké zboží či služby prostřednictvím počítače a webových stránek, se letos podle ČSÚ oproti loňsku zdvojnásobil. Loni tak učinilo šest procent lidí starších 16 let, letos to bylo již 12 procent, tedy zhruba milion lidí. Oproti roku 2003 je nárůst dokonce čtyřnásobný, neboť tehdy si zboží či služby přes internet pořídila jen tři procenta lidí starších 16 let. O rok později to bylo pět procent.

Klasické zásilkové obchody proto v poslední době kladou větší důraz také na internetový prodej. Například společnost Neckermann loni na jaře spojila své síly se skupinou internetových obchodů InternetShops. Díky této spolupráci si obě společnosti vzájemně doplnily nabízené zboží. Neckermann do internetových obchodů InternetShops zařadil oděvy a spodní prádlo, a naopak ve svých katalozích a na internetových stránkách nabízí knihy, hudbu či video.

Ve srovnání se západní Evropou zásilkový obchod v ČR stále zaostává. Zatímco například v Rakousku loni v přepočtu na obyvatele připadlo v rámci zásilkového obchodu průměrně 186 eur, v tuzemsku tento ukazatel činil 55 eur. Ještě méně než v ČR nakupují prostřednictvím zásilkových obchodů Slovinci (40 eur), Slováci (27 eur) či Poláci (25 eur). Nejméně rozvinutý je zásilkový obchod v Rusku (sedm eur), na Ukrajině (dvě eura) a v Rumunsku (jedno euro).

V zemích západní Evropy připadají na jednoho obyvatele roční nákupy prostřednictvím zásilkových obchodů v hodnotě 176 eur, naopak ve východní Evropě je to pouze sedm eur. Podle odborníků má proto zásilkový obchod ve střední a východní Evropě velký potenciál růstu. Igor Subow z Österreichische Post dnes na pražské konferenci za nejperspektivnější označil Polsko, Rusko a Rumunsko.