Valorizace důchodů: dvojsečná zbraň

Konečná výše důchodu závisí na více faktorech. Kromě výdělku, a tak i odvedeného pojistného na důchodové pojištění, to bývá také počet odpracovaných let, doba studia, nemocnost nebo doba strávená na úřadu práce. Někteří jsou konečnou výši dávky důchodového pojištění spokojení, většina nikoliv. Každopádně pokud nemáme další uspořené prostředky, musíme svůj životní styl přizpůsobit novému disponibilnímu příjmu.

Jak je ale možné zajistit neklesající úroveň důchodu při působení inflace? Řešením je valorizace neboli indexace důchodu.

Způsob valorizace a postup uplatňování bývá stanoven zákonem. Rozlišujeme především tři alternativní varianty. Jedná se o:

• mzdovou valorizaci – důchody se zvyšují tempem shodným s růstem průměrné nominální mzdy
• cenovou valorizaci – důchody jsou každoročně zvyšovány dle indexu spotřebitelských cen (CPI)
• švýcarskou valorizaci – důchody se zvyšují o polovinu průměrné nominální mzdy a polovinu růstu spotřebitelských cen

Cenová valorizace má za úkol pouze udržovat důchody na stejné reálné úrovni a brání tak znehodnocování přiznaných dávek, kdežto mzdová valorizace slouží spíše k snížení příjmových rozdílů mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem a důchodci. Je to dané tím, že mzdy v ekonomice zpravidla rostou rychleji než cenová hladina.

V České republice je v § 67 zákona o důchodovém pojištění zakotvený způsob valorizace. Tato pravidla byla upravena s účinnosti od 1. července 2002.

V současné době se tak zvyšování důchodů provádí ve dvou lhůtách. Pravidelným termínem je leden kalendářního roku a podmínkou zvýšení je zvýšení o alespoň 2 %. Mimořádný termín nastává pouze v případě, kdy inflace přesáhne 10% hranici, a to přesně po pěti měsících od této chvíle.

Jak jsme již uvedli, zvýšení důchodů by mělo být minimálně takové, aby neklesla reálná hodnota průměrného důchodu. Znamená to tedy, že by důchody měly minimálně kopírovat inflaci. Česká legislativa umožňuje k této hodnotě ještě připočítat nejméně jedna třetina růstu reálné mzdy ve stanoveném období. Je to právě z důvodu snížení rozdílu mezi vývojem důchodu a mezd. Česká republika tak využívá kombinace jednotlivých způsobů indexace.

Pravidelné zvyšování důchodů stanovuje vláda každý rok do 30. září. V případě nutnosti mimořádného termínu oznamuje vláda zvýšení do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl alespoň 10 %.

I minulý měsíc vláda schválila nařízení a od ledna 2007 budou starobní důchody v průměru o 500 Kč, tj. o 6,2 %, vyšší. O stejné procento vzrostou i ostatní druhy důchodů (plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí). Je to o dvě procenta více než minimální hranice stanovená zákonem. Toto zvýšení sice pomůže současným důchodcům, způsobí však zvýšení již tak vysokého deficitu státního rozpočtu.

Každá země si způsob valorizace stanovuje sama. Dá se však říct, že se státy snaží postupně přecházet pouze na cenovou valorizaci. Je to z důvodu zvyšujících se nároků na výdajovou stránku státního rozpočtu. Cenová valorizace však způsobuje snížení náhradového poměru (průměrný důchod vs. průměrná mzda). Proto způsob indexace důchodů bývá jedním z ožehavých témat již existujících či teprve připravovaných důchodových reforem.