Vysoké daně zvyšují nezaměstnanost

Nadprůměrně vysoké daně a odvody na pojištění, které v porovnání s jinými zeměmi odvádějí čeští zaměstnanci ze svých výdělků, zvyšují podle odborníků počet lidí, kteří jsou bez místa. Studie ekonomů i sociologů dokazují, že státy s vysokými odvody z mezd se potýkají s výrazně vyšší nezaměstnaností než jiné, kde jsou tyto poplatky pro státní pokladnu nižší. "Vysoké odvody zdražují práci a v konečném důsledku snižují konkurenceschopnost podniků. Ty pak dávají práci méně lidem," uvádí sociolog Jiří Večerník. Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla však přišel už loni s návrhem zvýšit sociální pojištění o další 2,4 procenta. "Vede mě k tomu stále se prohlubující schodek na důchodovém účtu. A nemyslím si, že by se toto zvýšení pojištění podepsalo na rostoucí nezaměstnanosti," uvedl Špidla. Snaha o založení fondu, z něhož by byli vypláceni zaměstnanci zkrachovalých firem, by pak zvýšila odvody ještě o 0,7 procenta. Odvody ze mzdy přitom již nyní dosahují 47,5 procenta hrubé mzdy. "Snaha ministerstva práce se může nepříznivě podepsat na dalším růstu nezaměstnanosti," upozorňuje například studie společnosti Patria Finance. Ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha k tomu říká: "Ve chvíli, kdy je ekonomika v těžké krizi jako u nás, by hospodářství prospělo zmírnění odvodů." Ve stejném duchu hovoří i Patria Finance, která kritizuje ministerstvo práce za to, že za jeden z kroků vedoucích ke zbrzdění nezaměstnanosti nezvolilo právě snížení odvodů z mezd. "Tuto cestu zvolily například Spojené státy. Opačně jde Francie. Ta má taky proti USA více než dvojnásobnou nezaměstnanost," uvedl ekonom Patria Finance Ondřej Schneider. "Vláda vydává velké sumy na nejrůznější veřejně prospěšná a dotovaná pracovní místa, a snaží se tak nezaměstnanost zmírnit," popisuje francouzský model Marie Viniegra, která se zabývá sociální politikou na ambasádě v Paříži. Podobnou cestou jde například i Finsko, kde se nezaměstnanost točí kolem 11 procent. Ekonomové se shodují, že právě kvůli vysokým odvodům z mezd se v řadě zemí západní Evropy nepodařilo i přes několikaletý hospodářský růst stlačit nezaměstnanost na nižší hodnoty. Studie Sociologického ústavu Akademie věd k tomu říká: "Rostoucí nákladnost sociálních systémů patrná v západní Evropě již od sedmdesátých let vede k názoru, že sociální stát postupně degeneruje v mechanismus, který odvádí lidi z práce.

Zdroj: MF Dnes 19.3. 1999