Celkový prodej hudebních nahrávek, tedy digitálních i na nosičích dohromady, klesl o deset procent. Maloobchodní tržby za ně se meziročně snížily o čtyři procenta na 13,7 miliardy dolarů. Podíl digitální hudby přitom vzrostl dvojnásobně; na konci minulého roku byl na 5,5 procenta.
IFPI uvádí, že se na poklesu celkových tržeb podepsaly vedle pirátských nahrávek i výdaje spotřebitelů za jinou zábavu. Organizace stále vede právní bitvu s těmi, kdo digitální hudbu nezákonně stahují z internetu nebo bezplatně vyměňují mezi sebou. Nahrávacím společnostem, kterých IFPI sdružuje 1450, kvůli tomu citelně klesají zisky.
IFPI a její divize otevřely za několik posledních let tisíce právních sporů vůči jednotlivcům a skupinám, které se na nelegální výměně nahrávek přes internet podílejí. Podniky, které internetové služby zajišťují, je ale těžké usvědčit, protože se brání tím, že o pirátské výměně hudby ve svých sítích nemohou vědět.
Boom digitálního prodeje hudby zažívají Spojené státy, kde se za první pololetí prodaly nahrávky v elektronické podobě za 513 milionů dolarů. V meziročním porovnání je to skok o 84 procent. V USA tak má digitální hudba 18 procent celkového trhu nahrávek.
Výrazný podíl elektronických nahrávek na celkových tržbách za hudbu je v asijských ekonomikách. V Jižní Koreji je to 51 procent a v Japonsku 11 procent. V Itálii to bylo v prvním pololetí devět procent a v Británii osm procent, napsala agentura AP.