Státu hrozí další žaloba kvůli nájemnému

Díky regulaci nájemného u nás existují dvě značně diferencované skupiny nájemného – nájemné regulované a nájemné tržní. Dlouhá nečinnost státu ve věci regulace nájemného vedla k neustálému prohlubování rozdílu mezi oběma nájemnými. Na jaře letošního roku schválila vláda zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a  změnu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů. Po dlouhých letech diskusí se tak konečně zrodil jakýsi kompromis řešení problému nájemních vztahů. O deregulaci nájemného si můžete přečíst v článcích s názvy Deregulace nájemného se blíží a Nájemné poroste. Spočítejte si o kolik!

Žaloby majitelů domů proti regulaci
Proti regulaci nájemného podali majitelé domů s regulovaným nájemným prostřednictvím Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) již několik tisíc stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V dubnu letošního roku jim dal za pravdu i náš Ústavní soud. Ten jim totiž svým rozhodnutím přiznal právo žalovat stát kvůli regulovanému nájemnému a domáhat se po České republice náhrady škody, která jim tím vzniká. Čeští majitelé domů podali do Štrasburku podle odhadu Občanského sdružení majitelů domů zhruba 4000 stížností na regulaci nájemného. V případě, že soud rozhodne, že je regulace poškodila, chtějí po českém státu žádat až 50 miliard korun. Protože ale o odškodnění nežádají všichni a navíc Evropský soud pro lidská práva (ESLP) většinou nepřiznává plnou částku, počítá sdružení s tím, že vysoudí 30 až 40 miliard korun.

Stížnosti majitelů domů se neopírají jen o rozhodnutí našeho ústavního soudu, ale i o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská prává v případu polské majitelky domu Hutten – Czapské. Ta se s Polským státem soudila o to, že kvůli regulaci nájmů nezískávala ze svého majetku žádný zisk a neměla ani dostatek prostředků na údržbu svého domu. Spor vyhrála a ESLP jí přiřknul celkem 52.500 eur, z čehož bylo 22.500 eur jako náhrada za náklady na soudní řízení a 30.000 eur jako náhrada za morální újmu, která jí byla způsobena. Vzhledem k podobnosti jejího případu s tisícem jiných případů u nás lze jen předpokládat, že rozhodnutí ESLP bude v případě stížností našich občanů podobné.

Ministerstvo pro místní rozvoj si velice reálnou hrozbu prohry uvědomuje a proto se v minulých týdnech začalo snažit o mimosoudní vyrovnání s vlastníky domů, kteří podali stížnosti k ESLP. Tyto snahy nového ministra Petra Gandaloviče podpořilo i sdružení nájemníků.

Žalobu chce podat i sdružení platičů tržního nájemného
Druhou skupinou, kterou regulace nájemného a z ní vyplývající deformace trhu s nájemním bydlením nejvíce postihla jsou lidé, kteří platí volné, tedy tržní nájemné. A právě tato nemalá skupina lidí nyní založila Sdružení platičů tržního nájemného (SPTN). Hlavním důvodem pro který bylo sdružení založeno je především hrozba prohry státu u ESLP, či mimosoudní vyrovnání o které se začalo snažit ministerstvo pro místní rozvoj. Sdružení platičů tržního nájemného (SPTN) bude v případě miliardových státních výdajů majitelům domů požadovat odškodnění i pro své členy, kteří v průběhu regulace nájemného museli platit několikanásobek regulovaného nájemného. Výše tržního nájemného je stále neúměrně vyšší právě z důvodu trvající regulace nájmu a z ní plynoucí deformace trhu.

Sdružení platičů tržního nájemného bude požadovat:

• finanční kompenzaci pro obyvatele, kteří řádně platí tzv. tržní nájemné ve výši rozdílu mezi regulovaným a tzv. tržním nájemným, který každý "tržní" nájemník doloží
• provedení okamžité deregulace nájemného, nikoliv jen zvýšení regulovaných cen jak je nyní navrženo

Tyto nároky chce sdružení při prohře českého státu, nebo při mimosoudním vyrovnání vznést právní cestou. „Nedivíme se požadavkům majitelů domů, ale odmítáme být na konci bytového řetězce nakonec potrestáni jen my. Důsledkem stávajícího stavu by bylo, že lidé žijící v tržním nájemném zaplatí nájemníkům žijícím v bytech s regulovaným nájemným rozdíl částky mezi zaplaceným regulovaným nájemným a státním doplatkem do tržního nájmu za celé období regulace. Sdružení platičů tržního nájemného toto považuje za naprosto absurdní. Mladí lidé, kteří se po listopadu 1989 osamostatnili a chtějí žít ve své domácnosti, by tak byli potrestáni dvakrát.“ uvádí SPTN. Dnes žije v tržním nájemném dle hrubých odhadů cca 350 000 až 450 000 obyvatel v ekonomicko-aktivním věku.

Závěr:
Regulace nájemného a dlouhá nečinnost státu v této věci s sebou už přinesla spoustu “zlé krve“. Přes nově schválený zákon o jednostranném zvyšování nájemného, který je jen kompromisním řešením, budou tahanice kolem regulace nájmů dále pokračovat a mohou nás stát ještě nemalé peníze. V konečném důsledku totiž zaplatí případnou prohru státu daňový poplatník.