ČPU s MF našly kompromis u spotřební daně na plyn pro auta

"Od příštího roku by tedy mohla být daň nulová, od roku 2012 by se pak začala zvyšovat a v roce 2020 by se dostala na současnou úroveň. Situace se posunula ve prospěch alternativních paliv," uvedl Kastl. Materiál by měly projednat sněmovní výbory 18. října. O tom, zda návrh projde, rozhodne dolní komora českého parlamentu pravděpodobně 24. října. "Pokud ke schválení nedojde, museli bychom přehodnotit náš závazek vůči české vládě. Firmy chtějí vidět vytvoření vhodných podmínek, aby do této oblasti investovaly," sdělil Kastl.

Plynárenské společnosti se nedávno ve smlouvě se státem totiž zavázaly, že do roku 2020 v Česku investují zhruba miliardu korun do výstavby stovky čerpacích stanic se zemním plynem. Podíl zemního plynu na spotřebě pohonných hmot má díky tomu do roku 2020 vzrůst z nynějšího půl promile nejméně na deset procent. Automobily by pak měly ročně spálit zhruba miliardu metrů krychlových zemního plynu.

Ministerstvo financí dříve i přes apely ze strany ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí odmítalo zrušit spotřební daň u zemního plynu s tím, že by mohly nastat výpadky příjmů státního rozpočtu. Stát loni na této dani, která činí 2,35 koruny na metr krychlový, vybral asi 7,5 milionu korun.

"Tento dopad by však plynule narůstal. V roce 2020, kdy by měl podíl zemního plynu na celkové spotřebě pohonných hmot činit deset procent, by podle extrapolace údajů o spotřebě pohonných hmot měl tento dopad činit již 1,9 miliardy korun," informoval mluvčí ministerstva Jaroslav Růžek. K tomu je podle něj třeba připočítat výpadek příjmů státního rozpočtu ze spotřební daně z motorové nafty, která by byla nahrazena zemním plynem, a to ve výši zhruba 5,7 miliardy korun.

Nulovou sazbu spotřební daně u plynu v současnosti využívají například Belgie, Rakousko, Finsko, Francie či Německo. Tam se bude snížení daně uplatňovat minimálně do roku 2020.

Podle Kastla čekají na zvýhodnění zemního plynu jako motorového paliva i výrobci automobilů. "Například společnost Škoda Auto by měla do konce roku představit prototyp vozu jezdícího na plyn. Pokud bude zájem alespoň o tři tisíce těchto aut ročně, začne je sériově vyrábět," informoval.

Pořizovací náklady vozů jezdících na zemní plyn jsou oproti klasickým automobilům asi o deset procent vyšší. Plynárenské firmy ale tvrdí, že provoz plynových automobilů je díky nižší ceně zemního plynu levnější, a investice se proto rychle vrátí. Zatímco cena litru benzinu se nyní pohybuje kolem 29 korun, odpovídající množství zemního plynu stojí 15 až 18 korun. Pokud motorista ročně najede zhruba 10.000 kilometrů, návratnost investice se v případě osobního automobilu pohybuje kolem pěti roků.

Na zemní plyn nyní v tuzemsku jezdí asi 500 vozidel, zhruba třetinu z nich tvoří autobusy městské dopravy.