Majetek v domácích fondech v září klesl o 0,6 miliardy korun

Ve třetím kvartále koupili investoři podílové listy za 7,2 miliardy Kč a naopak jich odprodali za 7,8 miliardy korun. Za nárůstem hodnoty majetku ve fondech tedy stojí zhodnocení fondů a nikoliv příliv nových peněz, uvedla AFAM. Podobně tomu bylo i v září, kdy odkupy převýšily prodeje o 300 milionů korun.

Nejvyšší příliv peněz zaznamenaly v létě fondy fondů s čistými prodeji 500 milionů Kč. Následovaly smíšené fondy s přírůstkem 380 milionů Kč a akciové fondy s 360 milionů Kč. Naopak záporných čistých prodejů dosáhly fondy peněžního trhu (-1,2 miliardy Kč) a dluhopisové fondy (-750 milionů Kč).

Vývoj ve třetím čtvrtletí z hlediska přítoku peněz do fondů odráží vývoj trhů samotných, řekl ČTK David Urbánek z odborného časopisu Fondshop. Investoři "utíkají" z peněžního trhu a dluhopisů z důvodu jejich nízkého zhodnocení. "Jde samozřejmě o chybu, protože vyprodáním dluhopisových pozic v době stagnace se investoři připraví o budoucí růst, který musí zákonitě přijít," dodal.

Ke slovu se naopak opět dostaly fondy fondů. Do této kategorie byly totiž zařazeny nové produkty v podobě spořících programů jednotlivých investičních společností. "Jinými slovy dřívější fondy fondů, které neměly úspěch, dostaly nový kabát a nový marketing," podotkl Urbánek.

Celkově však mají nadále navrch peněžní fondy s majetkem 69,7 miliardy korun, zatímco fondy fondů shromáždily téměř 12 miliard korun. V dluhopisových fondech je 25,3 miliardy Kč, ve smíšených pak 25,1 miliardy korun.

Urbánek upozornil na to, že kdyby se hodnotil celý trh včetně zahraničních fondů sdružených v Asociaci pro kapitálový trh (AKAT), vyšla by statistika kladně. "Dá se totiž předpokládat, že velká část majetku, která odtekla z domácích fondů (AFAM) skončila v zahraničních akciových fondech," vysvětlil.

V zahraničních fondech AKAT měli Češi na konci června uloženo 98,3 miliardy korun. AFAM, dřívější Unie investičních společností, zahrnuje údaje za 71 domácích fondů a dva zahraniční fondy.