Ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku se ale výdaje zvýšily o více než dvě miliardy korun. Počet balení vzrostl o 7,3 milionu kusů.
Průměrná cena léčivého přípravku v meziročním porovnání vzrostla ve 2. čtvrtletí o 4,60 Kč na 184,50 Kč. Ve zdražení se odráží nárůst průměrných cen slovenských přípravků o osm Kč a přípravků z ostatních zemí o 5,80 Kč na balení. U českých léků se průměrná cena naopak snížila o 4,30 Kč na 97,80 Kč.
První místo v počtech spotřebovaných balení i v množství vynaložených peněz zaujímají stejně jako v minulých čtvrtletích léčiva kardiovaskulárního systému. Výdaje dosáhly více než tři miliardy korun, podíl těchto léků na celkových výdajích tak činí přes 18 procent. Na celkovém počtu dodávaných balení drží více než pětinový podíl.
Léky proti rakovině zaujímají druhé místo s výdaji 2,1 miliardy korun. U těchto léků také ústav zjistil nejvyšší průměrnou cenu za jedno balení, která dosáhla zhruba 3160 korun. Třetí místo patří léčivům nervového systému, za které lidé a pojišťovny vydali téměř dvě miliardy korun.
Lékárnám a prodejcům vyhrazených léčiv firmy dodaly zhruba 31 milionů balení léčivých přípravků, jejichž výdej je možný bez lékařského předpisu. Jde o téměř 35 procent celkového počtu dodaných balení léčivých přípravků. Celková hodnota těchto přípravků pro konečné spotřebitele představovala 1,9 miliardy Kč, tedy téměř 12 procent celkového finančního objemu léčiv za 2. čtvrtletí.
Údaje o finančních objemech jsou horním odhadem výdajů pro konečné spotřebitele a vycházejí z cen oznámených distributory a výrobci. Částky za léčiva se počítají s využitím maxima distribuční přirážky a jsou navýšeny o DPH ve výši pět procent. Od ledna marže distributorů a lékáren klesla na 29 procent z 32 procent. Snížení navrhl bývalý ministr zdravotnictví David Rath, podle kterého mají lékárníci zisky dost vysoké, a mohou si tedy dovolit jejich pokles.