Pod sněhovou peřinou (1.díl)

Pesimistické předpovědi očekávají přívaly sněhu a velké mrazy, prý čím víc hub na podzim, tím více sněhu. Kdo ví. V každém případě je třeba zahradu před zimou upravit tak, aby ji sníh a mrazy poznamenaly co nejméně.

Ačkoli často nepříznivé počasí, déšť, mlhy a plýskanice svádí spíše k posezení u krbu s šálkem čaje, ortodoxní zahradník nezahálí a i za podzimní nepřízně si najde správný okamžik k tomu, aby odstranil pomrzlé letničky, přeházel kompost nebo vydobyl z půdy hlízy jiřin. Také trávník je třeba ještě naposledy posekat a vyhrabat z něj spadané listí. Ale pěkně po řádku...

Letničky - poslední volání
Pokud naši zahradu ještě nepostihly četné přízemní mrazíky, letničky ji ještě zdobí poslední vlnou květů. I jeden dva stupně pod nulou však stačí, aby letní krásky sklonily své hlavy na konci sezóny a maximálně ještě vysypaly do půdy poslední semena, z nichž se napřesrok vyvinou nové rostlinky. Pokud se tomu chceme vyhnout a vyvarovat se samovolnému výsevu, je třeba odkvetlé květy průběžně odstraňovat v průběhu celé sezóny. Nyní na podzim nám už nezbývá než mrazem spálené letničky vytrhat, případně vyrýt z půdy a třeba zkompostovat. Na uvolněné místo jsme mohli ještě v průběhu října vysadit na jaře kvetoucí cibuloviny, případně sazenice macešek.

Letničky pěstované v nádobách většinou s výjimkou balkonových rostlin neuchováváme přes zimu. Podobně jako záhonové příbuzné proto i s půdou vyjmeme z nádob a uložíme na kompost. Balkonové rostliny postupně přestáváme hnojit a ještě před prvními mrazíky přeneseme na zimoviště. Pokud rostliny trpí chorobami nebo škůdci, je třeba je ošetřit chemickým postřikem, abychom si nevítané škůdce nezanesli do bytu. Pelargonie a durmany před zazimováním silně zkrátíme. Ideální zimní stanoviště pro většinu balkonových rostlin je chladné, světlé a vzdušné, rostliny se však obejdou i s minimem světla. Kdo nemá chladnou zimní zahradu či temperovaný skleník, vystačí určitě i s méně světlým sklepem či chodbou za předpokladu, že rostliny bude pravidelně kontrolovat, protože bývají náchylnější k napadení škůdci. Zaléváme pouze minimálně, aby kořenový bal zcela nevyschl, za bezmrazých dní častěji větráme.

Trvalky - s nůžkami opatrně
Ačkoli většinu trvalek první mrazy viditelně poznamenají sežehnutím listů a stonků, není třeba brát hned nůžky do ruky a odumřelé trvalky seřezávat. Řada rostlin zůstává dekorativní i přes zimu - všechny okrasné trávy, vyšší silné trvalky (sadec, řebříček, hvězdnice, janeby), velice dekorativní je v zimních měsících také rozchodník (Sedum telephium). Také před napadnutím prvního sněhu zaujmou trvalky barvou listů (funkie, denivky), pozdními květy (hvězdnice, chryzantémy), tvarem (řebříček, plamének). Odkvetlé části chrání trsy rostlin částečně před mrazem a vlhkostí, choulostivější druhy (kapradiny, levandule, bylinky) je vhodné chránit vhodným krytem, nejlépe chvojím nebo listím. Nově vysazené trvalky občas přes zimu zkontrolujeme, zda je mráz nepovytáhl ze země, případně půdu opatrně ušlápneme.

Růže můžeme ještě v říjnu mírně přihnojit, nejlépe kompostem, kterým můžeme rostliny přihrnout. Silnější mrazy většinou růže poškodí v celé nadzemní části, takže na jaře musejí obrážet z podzemních částí. Keříky seřízneme asi třicet centimetrů nad zemí, hlubší řez provedeme až později na jaře. Pěstujeme-li stromkové růže, můžeme jejich koruny buď chránit silným papírovým obalem, pokud mají pružné stonky, můžeme je opatrně ohnout až k zemi a korunu zahrnout kompstem.