I další přední místa žebříčku si udržují především povolání náročná na odbornou přípravu a vzdělání. S patrnějším odstupem následují učitelé na základních školách, programátoři, projektanti a soudci.
K relativně prestižnějším profesím z pohledu české veřejnosti patří i povolání soukromého zemědělce, manažera, profesionálního sportovce, účetního, novináře či ministra.
Prakticky do středu žebříčku s malými vzájemnými rozdíly zařadili dotázaní opraváře elektrospotřebičů, truhláře, majitele malých obchodů, soustružníky a bankovní úředníky. Hodnocení prestiže povolání zastupujících kvalifikované dělnické profese zaznamenalo proti poslednímu výzkumu z roku 2004 určité zlepšení.
Naopak poslední dvě místa na konci pomyslného žebříčku se za poslední dva roky nezměnila. Nejméně prestižním je z hlediska subjektivního vnímání české veřejnosti povolání uklízečky a téměř na samém konci se ocitá i funkce poslanecká.
V určitém propadu se proti šetření z roku 2004 ocitlo tentokrát povolání kněze. Podle IVVM jde zřejmě o důsledek vysoké úrovně sekularizace a nepříliš dobrého renomé zejména římskokatolické církve u české veřejnosti. "Hodnocení kněží ze strany věřících bylo přitom výrazně lepší, když mezi katolíky v průměru dosahovalo 58,5 a mezi protestanty 61,7 bodu," uvedl institut.
Těsně pod hranici samotného středu se v průměru řadí policisté. Za nimi již s patrnějším odstupem následují od středu vojáci z povolání, prodavači a sekretářky.