Rozpočet na příští rok zřejmě zkomplikuje finanční situaci krajů

Kraje podle hejtmanů nemají zatím jasno, kde peníze na spolufinancování projektů z fondů EU získají. Proto se podle nich bude muset ve státním rozpočtu na další roky toto spolufinancování definovat. "Rozpočet na příští rok musíme brát takový, jaký je. Moc se s ním již nedá udělat," uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

Nedostatek peněz na projekty spolufinancované EU lze podle Tlustého vyřešit i úvěry. "Obecně jsem proti úvěrům, které se projí. Ale úvěry na investice a rozvoj nejsou ničím špatným," naznačil možný způsob řešení ministr.

Investiční výdaje krajů omezuje například nárůst administrativní činnosti, kterou musejí kraje a obce vykonávat ze zákona, ale i nedostatečné kompenzace ze strany státu. "Stát v návrhu rozpočtu navýšil kompenzaci za výkon státní správy o pět procent. Kraje ovšem nyní tuto činnost hradí až ze 40 procent," uvedl Tošenovský.

Příkladem toho, že kraje se stávají pouze vykonavateli administrativní činnosti, je podle Tošenovského například nárůst úředníků v Moravskoslezském kraji. "Na počátku fungování krajů měl kraj 220 pracovníků, dnes jich je 600 a příští rok se jejich počet ještě zvýší," uvedl s tím, že nárůst způsobuje právě převod řady úředních agend na kraje.

Další omezení vyplývá z platnosti některých norem, mezi něž patří i nově schválený zákon o sociálních službách. Podle Tlustého je v principu zákon správný. Ovšem na počátku roku kraje přijdou o část peněz na financování sociálních ústavů, protože zákon umožňuje vyplácet podporu i přímo, tedy konkrétním lidem. "Ministerstvo financí proto vyčlenilo na pokrytí výpadku těchto příjmů 4,7 miliardy korun, což minulá vláda v rozpočtu neučinila," uvedl Tlustý. Pravidla pro čerpání těchto peněz má podle něj stanovit ministerstvo práce a sociálních věcí.

Česko by v letech 2007 až 2013 mohlo čerpat z EU zhruba 700 miliard korun, musí však bruselské dotace zvýšit o 15 procent z vlastních zdrojů.

Rozpočet na příští rok počítá s deficitem 91,3 miliardy korun. Připravila ho ještě vláda bývalého premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Deficit je vyšší než návrh předchozího kabinetu, který počítal se schodkem 88 miliard. V příjmech rozpočtu vláda oproti předchozím variantám počítá s výnosem 31 miliard korun z prodeje části akcií ČEZ.