Každý zaměstnanec v Praze odvede ročně práci v průměru za necelých 25.000 eur (asi 700.000 korun). Průměr České republiky je přitom o několik tisíc eur nižší. Lidem, kteří pracují v české metropoli, šlapou na paty Středočeši a obyvatelé jižní Moravy. Produktivita je tam sice nižší, ale růst je naopak rychlejší. Nejméně produktivní jsou naopak pracující na střední Moravě, kde zaměstnanci vyprodukují na hlavu asi 13.000 eur (370.000 korun).
Nižší produktivita neznamená, že by se zaměstnanci činili výrazně méně než zbytek České republiky. Za posledních pět let růst produktivity v každém českém regionu překračuje deset procent. S ČR se v tomto ohledu mohou měřit jen některé východoněmecké regiony, většina oblastí ve Velké Británii, Finska, Maďarska, Dánska a část regionů v západní Francii.
Na rekordmany v rámci Evropské unie ale Češi nemají a ještě velmi dlouho mít nebudou. Jedněmi z nejvíce produktivních jsou zaměstnanci v Bruselu, který se přitom právě často ocitá pod palbou kritiky za příliš mnoho úředníků, kteří se v práci "moc nepředřou". Každý pracující zde ale v průměru ročně vyprodukuje více než 80.000 eur (zhruba 2,3 milionu korun). V popředí se drží i centrální regiony Francie a jih a východ Velké Británie.
Na úplném chvostu se krčí Rumuni a Bulhaři, kteří se 1. ledna 2007 stanou novými členy Evropské unie. Každá z těchto zemí má mezi deseti nejméně produktivními regiony pět zástupců. Úplně poslední je severovýchod Rumunska, kde každý zaměstnanec za hodinu vyprodukuje asi 1,9 eura (53 korun). V nizozemském Groningenu je to pro srovnání téměř třicetkrát víc.