V obcích v blízkosti letiště žije kolem 15.000 lidí. Obce již řadu měsíců projevují obavy z příliš velkého zvýšení počtu odbavených letadel. Obrátily se proto na vládu a krajský úřad; upozorňují například na to, že osa přistávací a vzletové dráhy letiště vede nebezpečně blízko chemických provozů a skladů nebezpečných látek v Kralupech nad Vltavou. Chtějí se také podílet na rozhodování o změnách a znát a projednat vliv letiště na životní prostředí.
Obce nejsou zcela proti leteckému provozu na zdejším letišti, ale nechtějí, aby je nový vlastník využíval k velkokapacitní přepravě. Jak dnes spolumajitel Penty Marek Dospiva uvedl v Hospodářských novinách, letiště Aera má potenciál stát se druhým letištěm pro Prahu a je pravděpodobné sem ročně dostat několik milionů cestujících. Takové navýšení provozu se ovšem starostům obcí nelíbí, i když zatím o plánech nového vlastníka téměř nic nevědí.
"Zatím jsou všechny údaje o provozu na letišti jen neoficiální. Určitě se chceme s dalšími obcemi zase sejít a domluvit na dalším postupu. Provoz letiště bude určitě pro obce problém, ale důležitá je i otázka budoucího využití podniku," řekla ČTK starostka Odoleny Vody Eva Odehnalová. Je podle ní potřeba zjistit, jak dalece bude nový vlastník ochoten s obcemi jednat i co vše bude možné ovlivnit například v rámci posuzování vlivu stavby na životní prostředí.
Mluvčí Penty Jana Studničková dnes ČTK řekla, že nový majitel Aera bude základní koncept dalšího rozvoje podniku včetně případného budování letiště okolním obcím prezentovat. "Chápeme jejich obavy a hodláme se všemi komunikovat, určitě ale je v zájmu regionu, aby se Aero podařilo stabilizovat, udržet v něm výrobu a zachovat zaměstnanost," uvedla.
"Nesouhlasíme s tím, aby zde přistávala velká dopravní letadla. Velké zvýšení provozu na letišti by ještě zhoršilo životní prostředí," řekla starostka Panenských Břežan Jana Jedličková. Také starostka nedalekých Máslovic Vladimíra Sýkorová tvrdí, že jde především o to, aby oživení letiště nepřekročilo únosnou mez. Doufá, že zásadní rozšíření letiště ani není technicky možné a také že nový vlastník bude brát okolní obce jako partnery a projevovat vůči jejich požadavkům vstřícnost.
Již dříve Dospiva uvedl, že cílem není vybudovat konkurenci ruzyňskému letišti, ale odlehčit ho od letů, které jsou pro něj neperspektivní a méně výnosné. Chce se proto orientovat takřka výlučně na služby pro nízkonákladové a charterové přepravce.
Obce v okolí se obávají především zvýšení hluku i škodlivin vypouštěných z paliv letadel, ale také z dalšího dopravního zatížení regionu.