"Standardně nám platí lidé při uzavření kupní smlouvy zálohu ve výši deseti procent ceny bytu. Pokud chtějí, abychom ji snížili na polovinu, pak po nich požadujeme mimo jiné i výpis z registru neplatičů," vysvětlil generální ředitel Central Group Dušan Kunovský. To, že lidé chtějí složit menší zálohu, může být totiž pro firmu signál, že nebudou mít dost peněz, až budou muset byt zaplatit.
Novým trendem podle listu také je, že se o dluhy zajímají firmy, když přijímají zaměstnance. "Chodí k nám lidé, že je poslal zaměstnavatel," citují šéfa CCB Petra Kučeru. Podle personalistů to začíná hrát roli při přijímání lidí, kteří pracují s penězi. "Firmy chtějí mít spolehlivé lidi. Dá se z toho vyčíst, že člověk má dobrý obchodní úsudek, když si nenabral úvěry, které nyní není schopen splácet. Navíc je tu velká pravděpodobnost, že nebudou náchylní například k úplatkům," poznamenal Jan Bubeník z headhunterské firmy Bubenik partners. Personalisté se shodují, že prozatím reference o dluzích nepožadují zaměstnavatelé často. Ale na pozicích, kde se pracuje s penězi, to prý dává smysl.
Letos také výrazně roste počet dotazů ze strany bank a dalších finančních institucí. Jen bankovní registr, do kterého mohou vznášet dotazy na nové zájemce o půjčku právě peněžní domy, vyřídil ke konci září téměř dva miliony takových žádostí. Dalších 1,3 milionu případů vyřídili v registru Solus, ve kterém jsou zaneseni neplatiči, připomínají dnešní Hospodářské noviny.