Podobný systém byl úspěšně zaveden také na Slovensku – v ekonomicky, historicky a demograficky podobné zemi. Na bázi tří pilířů funguje financování důchodů také v sousedním Polsku a ve Švýcarsku. Winterthur se problematice důchodové reformy v České republice věnuje již více než deset let a s touto oblastí má bohaté a dlouholeté zkušenosti také v evropském měřítku.
„Za optimální považujeme rozložení rizik a krytí důchodových závazků do tří vedle sebe existujících pilířů. Mimo stávající první státní pilíř a třetí pilíř penzijního připojištění a životního pojištění, navrhujeme vložit druhý pilíř, takzvaný opt-out systém. Jde o soukromě spravovaný kapitálový pilíř, do nějž mohou lidé přesměrovat část plateb na důchodové pojištění,“ uvedl Petr Žaluda, generální ředitel společnosti Winterthur pro Českou republiku a Slovensko.
Opt-out systém dokáže vyvážit nevýhody průběžného systému a poskytuje větší zhodnocení prostředků. Výše důchodu v něm více odpovídá objemu prostředků, které do něj lidé v průběhu aktivní části života vloží. Je tedy také spravedlivější.
Podle společnosti Winterthur je zřejmé, že současný důchodový systém není možné dlouhodobě financovat. Tuto skutečnost potvrdilo i nedávné varování Evropské komise, ve kterém označila české veřejné finance za nejohroženější v celé Evropské unii. „Lidé vkládají stále více svých finančních prostředků do penzijních fondů, protože chtějí prožít plnohodnotné stáří a zároveň ví, že současný průběžný důchodový systém jim ho ani dnes ale ani v budoucnu nedokáže zajistit. Do systému dobrovolného penzijního připojištění se zapojilo téměř 70 % práceschopného obyvatelstva,“ řekl Petr Žaluda.
Vyšší příjmy důchodového systému lze dnes získat jen dvěma cestami: buď na úkor vyššího zdanění obyvatelstva, tedy současných a budoucích důchodců, nebo zdroje získat z jiných částí státního rozpočtu, kde ovšem poté vznikne o to vyšší deficit. Diskusi o podobě reformy důchodového bude podle společnosti Winterthur nutné vést také o míře solidarity důchodového systému. „Solidarita na jednu stranu ochraňuje nejohroženější kategorie před chudobou, na druhé straně ovšem nadměrná solidarita může působit demotivačně na chování značné části občanů – plátců pojistného,“ uvedl na závěr Petr Žaluda.