Rusko pohrozilo, že Bělorusku zvýší ceny plynu na čtyřnásobek

Pokud Moskva své varování splní, může tak drastické zvýšení ceny plynu totálně zničit běloruskou ekonomiku. Ta stále funguje ve starých zaběhaných kolejích jako v dobách Sovětského svazu a není připravená na tvrdou konkurenci. Hlavní slovo má stále vláda, která má kontrolu nad tvorbou cen a nařizuje firmám co mají vyrábět.

Ruský velvyslanec Alexander Surikov na tiskové konferenci v Moskvě řekl, že cena plynu pro Bělorusko se může zvýšit až na 200 dolarů za 1000 kubických metrů. V současné době činí asi 47 dolarů za 1000 kubíků. Tomuto postupu se prý Minsk může vyhnout tím, že Moskvě přenechá alespoň částečnou kontrolu nad tranzitním plynovodem, který přepravuje plyn pro odběratele v Polsku a Německu.

"Dnes stanovujeme cenu plynu pro Bělorusko na 200 dolarů za 1000 kubických metrů," řekl Surikov. Vztahy mezi oběma zeměmi kvůli ceně zemního plynu zvýšily obavy u řady evropských odběratelů. Ti mají ještě v paměti podobné tahanice mezi Ruskem a Ukrajinou, kvůli nimž byla část Evropy letos v lednu několik dnů bez dostatečných dodávek plynu.

Surikov také řekl, že Rusko by mohlo příští rok Bělorusku výrazně omezit dodávky ropy, pokud se obě strany nedohodnou na sjednocení celních poplatků u ropných produktů. Jde o produkty, které zpracovávají běloruské rafinerie, ovšem z ruské ropy. Rusko si přeje, aby Minsk poplatky zvýšil na ruskou úroveň, tedy na 180 dolarů z nynějších 57 dolarů za tunu. Přáním Moskvy je ale i to, aby Bělorusko až 85 procent nově vybraných poplatků z vyšších cel poslalo do ruského státního rozpočtu.

Evropa je na dodávkách ruského plynu závislá a svou denní spotřebu kryje ruským plynem asi z jedné čtvrtiny. Zhruba 20 procent ruských dodávek do Evropy proudí přes území Běloruska, odkud plyn putuje především do Polska a do Německa. České republice se problémy z přelomu loňského a letošního roku vyhnuly. Nejpostiženější byla Itálie, Francie a Německo.

Ruský plynárenský monopol Gazprom už řadu let jedná s běloruskými představiteli o založení společného podniku, který by spravoval plynovody vedoucí přes Bělorusko. Minsk ale opakovaně odmítá požadavky Moskvy, která chce mít nad plynovody větší kontrolu.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterého Západ obviňuje z porušování lidských práv a omezování občanských svobod, pro svou zemi neustále obhajuje nízké ceny plynu. Pokud prý Moskva cenu plynu Bělorusku zvýší, Lukašenko s ní může přerušit veškeré vztahy.