Právníci ČSOB kromě zmíněné žaloby připravili podle týdeníku také podnět k Ústavnímu soudu, kterým se domáhají změny zákona o rozhodčím řízení v paragrafech, kvůli nimž banka prohrála spory s ČKA. Pokud uspějí, otevřela by se ČSOB možnost zažalovat prohrané arbitráže u běžných soudů.
ČSOB proplacením sporných pohledávek podmiňuje dlouhodobě svůj souhlas s trojstrannou dohodou o urovnání sporů svých a státu s Nomurou, píše Euro.
Celkem existovaly pohledávky pocházející ze zkrachovalé IPB v objemu 17 miliard korun. Ještě na začátku letošního roku jich zůstávalo za 11 miliard a tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka jednal o jejich prodeji ČSOB za jednu korunu. Dnešní ministr financí Vlastimil Tlustý na něj kvůli tomu podal trestní oznámení. Policie však před časem toto vyšetřování odložila.
Z prodeje pohledávek za jednu korunu nakonec sešlo. Vedení ČKA úspěšně zažalovalo zpětný převod pohledávek a vrácení peněz. ČSOB ovšem tvrdí, že ze smlouvy a státní záruky uzavřené při prodeji IPB vyplývá povinnost státu škodu z těchto nedobytných pohledávek bance uhradit.
Právníci státu však tvrdí opak a v některých případech dokládají, že za znehodnocení pohledávek může sama ČSOB. Ta tato obvinění odmítá, a dokonce na konci srpna zažalovala funkcionáře ČKA za podobné výroky pro porušování dobrého jména.
ČSOB k tvrdému postupu přiměla podle Eura patrně i prohra u pražského městského soudu v kauze České pivo. Banka tam žalovala Nomuru o 24 miliard korun plus úroky jako náhradu škody. Nomura totiž za akcie pivovarů zaplatila bezcennými akciemi IPB. Tento spor byl velmi důležitý a ČSOB silně věřila ve výhru, z níž by mohla zkusit uhradit i odškodnění za sporné pohledávky, napsalo Euro.
Podle týdeníku je pravděpodobné, že na sporné pohledávky bude muset ČSOB vytvořit vysoké opravné položky, a to velmi negativně ovlivní její hospodářský výsledek v letošním roce.
Ministerstvo financí již podle Eura moc nepočítá s třístrannou dohodou o smíru s Nomurou, na níž by se účastnila i ČSOB. Do pátku 10. listopadu by měla být dojednaná dohoda mezi českou vládou a japonskou bankou o smíru. Týdeníku to potvrdil ministr Tlustý s tím, že je to momentálně jediná dohoda, která je realizovatelná vzhledem k postoji ČSOB.
Česká republika vede s japonskou Nomurou v současnosti dvě arbitráže. V březnu rozhodla takzvaná Londýnská arbitráž, že ČR nedokázala ochránit investice společnosti Saluka, dceřiné společnosti Nomury. Nomura žalovala stát o 40 miliard korun. Nyní se rozhoduje o výši platby. Ve druhé, takzvané Curyšské arbitráži, ČR naopak žaluje japonskou finanční skupinu o 111 miliard korun jako náhradu nákladů spojených s nucenou správou v bývalé IPB.
Spory s ČKA vedly v minulosti i jiné tuzemské banky. Například v srpnu zamítl soud žalobu České spořitelny vůči ČKA o zaplacení 162,5 milionu korun. Spor se týkal tzv. motivačních poplatků na základě státních záruk za problémové úvěry před privatizací banky. ČKA v podobném sporu uspěla již v roce 2004 a v červnu 2006. Letos v dubnu ČKA uspěla také ve sporu s Komerční bankou, která musela agentuře vrátit z poskytnuté garance zhruba 679,5 milionu korun.