MPSV: Příjem na člena domácnosti stoupl v pololetí na 9437 Kč

Nejvyšší úroveň i dynamika růstu příjmu na jednoho člena domácnosti zaznamenalo ministerstvo u domácností zaměstnanců bez dětí. Meziročně se zvýšil o 8,5 procenta na 13.919 korun. Naopak u rodin s dětmi s minimálními příjmy se příjem na jednoho člena domácnosti zvýšil pouze o 2,4 procenta na 3856 Kč.

Průměrná nominální mzda se v celém národním hospodářství v 1. pololetí meziročně zvýšila o sedm procent na 19.484 korun. Její růst se zrychlil, v prvním pololetí roku 2005 činil 5,5 procenta. Reálná hrubá mzda meziročně stoupla o čtyři procenta.

Snížila se však diferenciace růstu mezd na úrovni organizací. Podíl firem s meziročním poklesem nebo stagnací nominální mzdy klesl o 9,1 procentního bodu na 21,5 procenta. Naopak podíl firem s více než 30procentním přírůstkem nominální mzdy se zvýšil o čtyři body na 11,5 procenta.

Zvětšily se ale opět rozdíly ve mzdách v regionech. Rozdíl mezi Prahou s nejvyššími mzdami a Karlovarským krajem s nejnižší mzdovou úrovní se zvýšil o 819 korun na 8435 korun. Nejvíce vzrostla nominální mzda v kraji Vysočina (8,2 procenta), nejméně pak v Ústeckém kraji (5,4 procenta) a v Karlovarském kraji (5,5 procenta).

V hodnoceném pololetí se meziročně zvýšily také sociální příjmy, a to celkem o 10,9 miliardy korun na 178 miliard korun. Na sociálních příjmech se nejvýznamněji podílely dávky důchodového pojištění, a to téměř ze tří čtvrtin. Reálný růst vyplacených důchodů o 4,7 procenta měl také hlavní podíl na meziročním nárůstu kupní síly příjemců sociálních dávek.

Druhou největší položkou sociálních příjmů byly s 10,5procentním podílem nemocenské dávky, nejmenší položku (2,2 procenta) představovaly podpory v nezaměstnanosti.

Meziroční růst životních nákladů v prvním pololetí se pohyboval v rozmezí 2,3 procenta u pražských domácností a 4,0 procenta u domácností důchodců. Proti prvnímu pololetí 2005 to představovalo zrychlení, tehdy životní náklady vzrostly o 2,2 až 3,1 procenta. K růstu životních nákladů opět nejvíce přispělo zvýšení cen bydlení, vody, energií a paliv.

Vzhledem k nízkým úrokům u běžných spořících účtů hledaly domácnosti opět možnosti úspor s vyššími výnosy. Soustředily se proto na stavební spoření, životní pojištění a penzijní připojištění.

Objem peněz na vkladových účtech penzijního připojištění se ke konci pololetí meziročně zvýšil o 21,5 miliardy korun na 125,1 miliardy korun a proti předchozímu čtvrtletí stoupl o 12,4 miliardy korun. Na účtech stavebního spoření se objem peněz meziročně zvýšil o 35,2 miliardy korun na 339,1 miliardy a u životního pojištění vzrostl o 13,4 miliardy korun na 169,1 miliardy.