Zpráva SB a PwC doporučila, aby vlády i podniky vzájemně spolupracovaly a zasadily se o zjednodušení daňových systémů a samotný výběr daní. Toto doporučení platí především v rozvíjejících se zemích, ve kterých ekonomiky fungují nestandardně a neplacení daní je hlavním problémem.
"Jednoduchá administrativa při výběru daní a zjednodušení celého procesu jsou základními předpoklady pro účinný daňový systém. Pokud je správně nastavený, přináší výhody jak pro vlády, kterým přináší vyšší výnosy z daní, tak pro podnikatelský sektor, který snadněji splní své daňové povinnosti," uvedl programový manažer Světové banky Caralee McLiesh.
Studie doporučila, aby daň z příjmu právnických osob činila v průměru pouze 36 procent souhrnné daňové sazby, 11 procent z počtu provedených plateb a 25 procent času potřebného k administraci daní. Vlády a společnosti by prý měly více zaměřit svou pozornost na jiné daně, třeba z příjmů ze závislé činnosti či z nemovitostí.
Například v Česku činí příjmy státního rozpočtu z DPH až 34 procent z celkových daňových příjmů, zatímco daň z příjmů právnických osob pouze 20 procent těchto příjmů. DPH a spotřební daně vykazují také mnohem vyšší dynamiku meziročního růstu výběru ve srovnání s daní z příjmů právnických osob či daní ze závislé činnosti, upozornila Lenka Mrázová z oddělení daňových a právních služeb PricewaterhouseCoopers.
Daňové sazby jsou nejnižší v zemích Středního Východu a Severní Afriky a nejvyšší v oblasti subsaharské Afriky, kde společnosti v průměru odvedou na daních přes 60 procent zisku. Vyhovět administrativním daňovým požadavkům je velkým problémem pro společnosti ve většině zemí.
Ve 175 prověřovaných zemích musí právnické osoby vyplnit v průměru 35 stran daňového přiznání ročně. Například v Kamerunu čítá průměrný formulář pro odvod daní právnických osob 172 stran, zatímco v Rakousku pouze 17. V celosvětovém průměru zabere firmám daňová administrace asi 332 hodin ročně. Například v Brazílii trvá až 2600 hodin, kdežto ve Švýcarsku pouhých 68.