Směrnice začne platit ihned po uveřejnění v Úředním věstníku EU, ale jednotlivé státy si vymínily, že budou mít tři roky na její převedení do národního práva.
K představě, že například podnikatel ve stavebnictví přijede do zahraničí a místním nabídne, že jim postaví dům, přičemž se bude řídit pravidly jako ve své domovské zemi, má ale směrnice stále ještě velmi daleko. Europoslanci totiž před časem z návrhu vypustili takzvanou zásadu země původu. V podstatě tak zamezili tomu, aby poskytovatelé služeb podléhali svému domovskému právu.
Pasáž, kterou mnozí ekonomové označovali za naprosto zásadní a jež jde opravdu směrem otevření trhu služeb, nahradila "svoboda poskytování služeb". Několik zdánlivě obecných frází v podstatě jednotlivým členským státům Evropské unie umožňuje, aby zahraničním živnostníkům a firmám přístup na své trhy značně znepříjemnily. O toto pravidlo bojovali zejména socialisté v Evropském parlamentu, kteří současný návrh označují jako svůj "obrovský úspěch".
"Směrnice respektuje pracovní právo a posiluje sociální rozměr. Je to jeden z největších úspěchů socialistické frakce," řekl dnes ve Štrasburku šéf socialistů v Evropském parlamentu Martin Schulz.
Stejně jako zásada země původu ze směrnice vypadly citlivé oblasti jako audiovizuální služby, zdravotnictví nebo sociální péče. Naopak členské státy musejí zveřejnit a komisi vysvětlit restrikce, které udržují na volné poskytování služeb na svém území. Směrnice počítá také s tím, že každý stát EU zřídí jediné místo, kde bude možné vyřídit všechny formality související s poskytováním služeb.