Za osm let od svého vytvoření se euro zavedlo jako silná a stabilní měna a členové eurozóny dobře reagovaly na šoky, jako byl vzestup cen ropy nebo neklid na finančních trzích. Stejně tak inflace byla od roku 1999 pozoruhodně nízká a stabilní, uvedla dále komise. Na druhou stranu připomíná nepříliš vysoký ekonomický růst a přetrvávající rozdíly v růstu a inflaci mezi jednotlivými státy.
Zpráva zdůrazňuje, že země eurozóny musejí zrychlit strukturální reformy a během nynějšího období hospodářského růstu vylepšit své rozpočty, aby při příštím poklesu měly víc manévrovacího prostoru. Komise také připomíná lepší koordinaci v rámci eurozóny, zejména těsnější koordinaci národních rozpočtů a reforem, například finančních trhů a otevírání trhů se službami.
Komise také vyzývá politiky, aby lépe vysvětlovali výhody eura občanům a "dobře si rozmysleli, než je použijí jako obětního beránka při ekonomických problémech".
Podle údajů komise v období po zavedení eura se v celé eurozóně růst mírně zvýšil, ale mezi jednotlivými zeměmi jsou značné rozdíly. V období 1999 až 2005 se průměrný růst podstatně zvýšil v Řecku, Španělsku a Lucembursku. Méně patrný byl ve srovnání s obdobím 1992 až 1998 nárůst v Belgii, Francii a Finsku a ekonomický růst se naopak snížil v Německu, Itálii, Nizozemsku, Rakousku a Portugalsku.
Inflace se v eurozóně po zavedení inflace také snížila - nejpatrněji v Řecku, Itálii a Portugalsku. Zvýšila se ale v různé míře v Belgii, Německu, Francii, Irsku, Lucembursku a Nizozemsku.