"Pro Vysočinu to byl medovicový rok," přiblížil ČTK třešťský včelař Lubomír Boček. Produkce tmavého medu závisí především na množství mšic - tento hmyz produkuje medovici, kterou pak včely sbírají - i na stálém počasí.
Boček podotkl, že lidé většinou dávají přednost tmavému medu, kterému říkají lesní, protože na rozdíl od květových medů tolik nekrystalizuje a dá se dobře roztírat. Světlé květové medy proto bývají levnější. Včelaři z nich ale umí vyrobit pastované medy, které zůstávají vláčné. V Třešti jich mohli lidé ochutnat devět.
Kilogram medu přímo od včelařů na Jihlavsku stojí mezi 60 až 90 korunami. "Med od včelaře je kvalitní a levnější, ale jeho nevýhodou je, že není na pultech," míní Boček. Podle údajů ČTK se v obchodech ceny za kilogram pohybují mezi 100 až 120 korunami. Boček uvedl, že v supermarketech lidé většinou koupí méně kvalitní medy z ciziny.
Včelařů na Vysočině stejně jako v celé zemi ubývá, převažují mezi nimi důchodci. Podle včelařů odbyt medu vázne a náklady spojené s chovem stoupají. Boček patří mezi mladší včelaře; o 20 včelstev se stará 16 let. "U nás v rodině se včelaří asi 60 let," uvedl.
V Česku bylo loni něco přes 50.000 včelařů. Chovaných včelstev je asi 525.000. Produkce medu by letos měla být nadprůměrná - kolem 8000 tun. Na Vysočině chovatel většinou mívá jen sedm až deset včelstev. V chladnějším regionu s dlouhou zimou dávají včely méně medu než v teplejších oblastech. V nížinách se objevují chovatelé i s více než 150 včelstvy.