Poplatky stavebního spoření reguluje zákon

Již déle než rok platí novela č. 292/2005 Sb., která do zákona o stavebním spoření doplnila odstavec, který stanovuje stavebním spořitelnám povinnost uvést do smlouvy výši poplatků nebo způsob jejich stanovení. Plné znění nově vloženého odstavce do zákona o stavebním spoření zní takto: „Smlouva musí obsahovat do ukončení doby spoření, nejdéle po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty nebo způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření, zřízeného a vedeného k přijímání vkladu účastníka, a za služby nezbytně související s vedením tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny. Nezbytně souvisejícími službami s vedením účtu podle věty první jsou takové služby, jejichž poskytování ukládá stavební spořitelně obecně závazný právní předpis, nebo takové služby, jejichž poskytnutí nemůže účastník, který řádně plní závazky ze smlouvy, odmítnout bez toho, aby to pro něj mělo nepříznivý následek znamenající ztrátu nároku na státní podporu." Toto ustanovení, které  nabylo účinnosti 1.10.2005, by tak mělo klientům již při uzavírání smlouvy dát odpověď na otázku, jak vysoké poplatky budou v průběhu stavebního spoření platit.

Jedním z nejvyšších poplatků, které je klient během stavebního spoření povinen platit, je poplatek za vedení účtu stavebního spoření a právě poplatek za vedení účtu byl v minulých letech často zvyšován. V tomto případě ovšem klient neměl žádnou obranu a musel zvýšený poplatek zaplatit. Pokud by se rozhodl změnit stavební spořitelnu a neakceptovat tak zvýšení poplatku, přišel by o hlavní výhodu stavebního spoření, kterou je státní podpora, a na kterou by v případě výpovědi smlouvy o stavebním spoření před ukončením vázací doby neměl nárok. Novela zákona, tedy klientům přináší řešení tohoto problému.

Již při uzavření nové smlouvy o stavebním spoření by měl klient vědět, jak vysoký poplatek za vedení účtu bude v průběhu trvání stavebního spoření platit. Zákon dává stavebním spořitelnám dvě možnosti:

• stanovit poplatek jako fixní, který se nebude v průběhu trvání smlouvy měnit nebo
• určit způsob stanovení výše poplatku, který ovšem nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny

I pokud stavební spořitelna využije druhou možnost, měl by mít klient představu o tom, jak se bude poplatek během spoření měnit. Již déle než rok musí stavební spořitelny postupovat podle novelizovaného zákona. Pokud tedy klient při uzavírání smlouvy nedostane informaci o tom, že by se mohly poplatky uvedené v zákoně nějakým způsobem v průběhu spoření zvyšovat, podle ustanovení zákona by po dobu trvání smlouvy, nejdéle po vázací dobu (6 let), měly zůstat ve stejné výši. Stavební spořitelny sice ve svých všeobecných obchodních podmínkách informují klienty o tom, že klient souhlasí s tím, že stavební spořitelna je oprávněna sazebník měnit, ale i přes toto sdělení  musí zákon dodržet.

A jak si s novelou poradily jednotlivé stavební spořitelny?
U pěti stavebních spořitelen se klienti mohou před uzavřením smlouvy podívat do aktuálního sazebníku a zjistit si výši poplatku za vedení účtu. Tato částka je pro ně garantovaná po celou dobu spoření, maximálně však po dobu 6 let, neboť stavební spořitelny zatím nevyužily druhé možnosti a neučily si způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu v následujících letech. To ovšem nevylučuje, že této své možnosti v budoucnu využijí. To se ale bude týkat až nových smluv, které budou již uzavřeny s tímto ustanovením, a klienti tak budou seznámeni již při uzavření smlouvy o stavebním spoření o tom, jak bude stavební spořitelna stanovovat výši úplaty.

V současné době pouze jedna a to Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) využila možnosti, kterou jí umožňuje zákon a stanovila si, jak se bude její poplatek za vedení účtu v průběhu spoření měnit.  Ve Všeobecných obchodních podmínkách ČMSS, které platí pro smlouvy uzavřené od 1.3.2006  se píše: „Úhradu za vedení účtu účastníka, který slouží k přijímání vkladu účastníka může stavební spořitelna účtovat v roční výši, která odpovídá každoročnímu zvýšení této úhrady až o 4 % od roku 2006. Pro rok 2006 byla výše úhrady stanovena na 290 Kč. Maximální výše úhrady v daném kalendářním roce se vypočítá podle vzorce: maximální výše úhrady = 290 Kč x 104 %(rok - 2006), přičemž výsledná hodnota maximální výše úhrady pro daný rok se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.“ Tato formulace tedy dává stavební spořitelně možnost, každoročně navýšit poplatek až o čtyři procenta. Toto navýšení však nemusí stavební spořitelna využít v plné výši. Znamená to tedy, že stavební spořitelna uvádí pro klienta tu nejhorší možnou variantu, jak se může v průběhu jeho spoření poplatek zvyšovat.

Zákon stanovil určitá pravidla, jak lze měnit (zvyšovat) poplatek za vedení účtu stavebního spoření zřízeného a vedeného k přijímání vkladů účastníka, případně další poplatky viz citace zákona. Tyto podmínky ovšem zákon stanovil pouze na dobu 6 let od uzavření smlouvy,  tj. na dobu, kterou musí klient spořit, aby získal nárok na státní podporu. Klientům ovšem nic nebrání, aby ve spoření pokračovali i po uplynutí této doby. Jak stavební spořitelny budou měnit poplatky  u těchto déle trvajících smluv, které již i při výpovědi zaručují výplatu státní podpory, ukáže až čas.