OECD dál předpovídá ČR silný růst, ale vidí rizika

OECD očekává, že po loňském zvýšení o 6,1 procenta vzroste český HDP letos o 6,2, v příštím roce o 4,8 a v roce 2008 o 4,6 procenta. Hospodářskou aktivitu táhne především vývoz, který zase táhnou přímé zahraniční investice.

Vývoz by se měl letos proti loňsku zvýšit o 11,9 procenta a v příštích dvou letech o dalších 10,8, respektive 11,6 procenta. Současně s tím však silně poroste také dovoz - letos o 11,4, v příštím roce o 11,1 a v roce 2008 o 11,6 procenta.

OECD předpovídá také další zvyšování osobní spotřeby, související s upevňující se důvěrou spotřebitelů a s růstem zaměstnanosti. Osobní spotřeba by se měla letos zvýšit o 3,8 procenta, zatímco loni to bylo jen 2,3 procenta, a v příštích dvou letech by mělo zvýšení dosáhnout 4,2 a 4,5 procenta. Nezaměstnanost by z loňských osmi procent měla letos klesnout na 7,3, v příštím roce na 6,8 a v roce 2008 na 6,3 procenta.

Zvyšující se poptávka, ale také zvýšení cen energie a regulovaných cen včetně nájmů vytvářejí určitý inflační tlak, uvádí dále OECD, podle níž inflace po loňských 1,9 procenta dosáhne letos 2,8 a v příštích dvou letech 3,4 procenta, respektive 3,1 procenta.

Negativní vývoj předpovídá OECD České republice v oblasti deficitu veřejných financí. Ten by podle ní měl po loňských 3,6 procenta dosáhnout letos 3,7, v příštím roce 4,1 a o rok později 4,3 procenta HDP.

OECD poznamenává, že původní předpověď schodku pro letošní rok (2,6 procenta) byla revidována hlavně s ohledem na snížení příjmů z daně z přidané hodnoty a s ohledem na revizi investičních výdajů směrem nahoru. Vláda kromě toho před volbami ve svém střednědobém výdajovém plánu diskutabilně zvýšila stropy výdajů. Závazky výdajů učiněné před volbami zvýšily předpověď deficitu a cíl vstoupit do zóny eura v roce 2010 byl oficiálně opuštěn. Volby nepřinesly jasnou většinu. Toto zablokování politické situace zpožďuje strukturální reformy - penzijní reforma stále ještě nezačala a pokrok reformy zdravotnictví je stále omezený, píše OECD.

Závěrem uvádí, že pomalost strukturálních reforem, známky slabosti rozpočtové discipliny a odklad vstupu do zóny eura přispěly ke zvýšenému riziku vážných rozpočtových potíží s negativními důsledky pro hospodářský růst v dlouhodobém výhledu.