Německý soud zastavil jednání o vysokých prémiích v Mannesmannu

Spolu s Ackermannem se soudních peripetií podle agentury AP zbavilo také dalších pět lidí. Prokuratura se snažila prokázat, že manažeři se před lety zachovali nečestně a poškodili firmu, když s výplatou tak vysokých prémií souhlasili. Výplata byla spojena s převzetím Mannesmannu, kterého získala britská telekomunikační společnost Vodafone. Ackermann i další ale tvrdili, že na vysokých prémiích není nic zvláštního a nikoho ani nepoškodily.

Většina řadových Němců ale měla k případu spoustu výhrad. Někteří považovali vyplacené prémie odcházejícím členům představenstva za přehnané, i když podniková kultura ve Spojených státech a Velké Británii, na kterou se mimo jiné odvolával i sám Ackermann, běžně pracuje s mnohem vyššími částkami.

Případ už jednou skončil, ale právě na popud prokuratury se letos dostal znovu před soud. Prokurátoři ale nyní uznali, že nemá smysl se případem dál zabývat. Ackermann s dalšími obviněnými ale museli přistoupit na požadavek prokurátorů, že dobrovolně zaplatí 5,8 milionu eur (asi 163 milionů Kč). Podle prokuratury to ale není pokuta, takže presumpce neviny zůstává v platnosti.

Ackermann a dalších pět členů tehdejšího vedení Mannesmannu byli poprvé obviněni v roce 2004. Podle obvinění se dopustili porušení důvěry, když tak vysoké prémie schválili. Mannesmann nabídce britského rivala dlouho odolával a když podlehl, kritici začali tvrdit, že to bylo právě kvůli údajně úplatnému managementu.

Vodafone za Mannesmann zaplatil téměř 180 miliard eur, což byla v té době největší akvizice v dějinách. Mezi manažery bylo ve formě prémií, příspěvků na penzi a dalších požitků rozděleno celkem 150 milionů marek. Tehdejší šéf Mannesmannu Klaus Esser dostal odstupné více než 15 milionů eur (zhruba 426 milionů Kč), což podle prokurátorů nebylo v zájmu podniku.

V prvním soudním řízení byl Ackermann zbaven obvinění, prokurátoři se ale ke kauze vrátili a soud jejich požadavku vyhověl. Loni v prosinci nařídil v této věci nové řízení.