Bém: Podmínky smlouvy o smíru s Nomurou by měly být zveřejněny

Podle Béma by měl být zveřejněn alespoň základní obrys smlouvy. "Já jsem přesvědčen, že argumenty pro tuto smlouvu a pro její podepsání budou veřejnosti v nějaké formě předloženy. Jestli to bude přímo ta smlouva, to nevím, protože samozřejmě existuje tady cosi, co se nazývá obchodní tajemství atd.," uvedl.

Se zveřejněním podmínek smlouvy souhlasí exministr financí a místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Občané by měli mít právo, aby věděli, za jakých podmínek byl ten smír uzavřen. Abychom mohli posoudit přínosy a rizika toho smíru, tak musí ležet dohoda na stole," dodal.

Česká republika podepsala smír s Nomurou ve čtvrtek. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli zkrachovalé Investiční a Poštovní bance a nezahajovat nové spory. ČR by rovněž měla zajistit zastavení všech sporů s Nomurou. Smlouva předpokládá, že se k dohodě připojí i ČSOB, jež zkrachovalou IPB převzala za symbolickou korunu. V rámci smíru stát zřejmě zaplatí Nomuře několik miliard korun.

Vláda v rámci dohody o smíru navrhla prezidentovi Václavu Klausovi, aby udělil milost manažerům Nomury stíhaným v souvislosti s IPB. Podle Béma ale na případném zamítavém rozhodnutí prezidenta dohoda o smíru nepadá. "Za touto žádostí o milost není žádná sankce," uvedl.

Podle sobotního vydání Mladé fronty Dnes má ministerstvo financí důkazy, že vyšetřování kauzy Nomura bylo ovlivňováno předešlou vládou. Mezi nalezenými materiály je například doporučení, pokud by Nomura nebyla ochotna přistoupit na požadavky Česka o mnohamiliardové odškodné, aby stát usiloval o rozšíření trestního stíhání na další osoby spojené s Nomurou.

Sobotka dnes jakékoliv ovlivňování případů spojených s IPB popřel. Policie tvrzení zástupců ministerstva podle serveru Aktuálně.cz popírá. "Je to naprostý nesmysl. Kolem vyšetřovatelů v této kauze se chodilo po špičkách. Dokonce se neobjevovaly ani běžné dotazy ze strany třeba policejního prezidenta, jak vyšetřování postupuje," sdělily zdroje z protikorupční služby, která měla vyšetřování lidí spojených s pádem IPB na starosti.

ČR požadovala po Nomuře původně 263 miliard korun v pařížské arbitráži. Podle MF se očekávané odškodnění během léta snížilo na jednu až tři miliardy korun. Japonská banka naopak žádala u arbitráže v Londýně odškodné 40 miliard korun, které se postupně vyšplhalo zhruba na 70 miliard korun. České republice tak podle Tlustého hrozilo, že bude nucena vyplatit odškodnění až 70 miliard korun.