O první dluhopisy s 30letou splatností byl mezi investory zájem

Zájem investorů v aukci dokonce ani MF neuspokojilo. Podle výsledků zájemci požadovali dluhopisy až za 23,1 miliardy korun.

"Historicky první emisi dluhopisů s 30letou splatností vyšla ministerstvu na jedničku, vláda si půjčila relativně levně - výnos je obdobný tomu, za co si půjčuje kabinet v Řecku či Itálii," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Průměrný výnos emise činí 4,223 procenta. Roční kupón emise MF určilo na 4,20 procenta.

Podle Michla úspěch emise pramení z toho, že zadlužení Česka je stále podprůměrné vůči zemím EU a na trhu takovýto investiční instrument chyběl. "Více než polovina dluhopisů se prodala do zahraničí, investoři tak stále zemi věří a současnou politickou nejistotu a rozpočtové problémy zatím přecházejí v klidu," dodal.

Ministerstvo financí navýšilo částku, kterou si chce letos půjčit o 18,8 miliardy korun z původně plánovaných 155,4 miliardy korun. Emise 30letých dluhopisů byla vydána právě v rámci navýšení.

V příštím roce plánuje MF vydat domácí střednědobé a dlouhodobé dluhopisy v objemu 72,8 až 152,8 miliardy korun. Podle emisního kalendáře na první čtvrtletí ovšem žádná z emisí nebude s více než 13letou splatností. Celkově MF počítá s tím, že vláda by si měla v roce 2007 půjčit 159,2 miliardy korun.

Podle Michla začnou investoři dříve či později požadovat z dluhopisů vyšší prémie, a to kvůli rostoucímu deficitu veřejných financí. "Již letos zaplatíme na úrocích o 52,5 procenta více než loni, celkem na úroky padne letos 39 miliardy korun, v roce 2002 jsme na úrocích zaplatili 13,4 miliardy korun," uvedl. Za 11 měséců letošního roku stát na úrocích ze svého dluhu zaplatil 30 miliard korun, což je meziročně o šest miliard korun více.

Státní dluh ČR ke konci září vzrostl na 746,3 miliardy korun. Od konce června se zvýšil o 17,4 miliardy korun. Na každého Čecha tak připadá dluh přibližně 73.000 korun.

Státní dluh je dluhem centrální vlády. Spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten loni stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Rostl však pomaleji než ekonomika a v poměru k hrubému domácímu produktu poklesl na 30,49 procenta.

Podle zářijových inzerátů ministra financí Vlastimila Tlustého stoupl veřejný dluh na 1,3 bilionu korun. V částce ovšem byly uvedeny i platby, u kterých není vůbec jisté, zda je stát bude muset uhradit. Navíc nebyl vytvořen podle metodiky používané EU. Podle metodiky Eurostatu je skutečný dluh necelý bilion korun.

Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu. Podle maastrichtských kritérií, jejichž plnění je důležité pro přijetí jednotné evropské měny, by veřejný dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP.