Jak se bydlí v ČR a jinde v Evropě?

Evropská unie se polovině roku 2004 rozšířila o nových deset členských zemí. Kromě dvou menších ostrovních zemí do ní vstoupily výhradně země z bývalého východního bloku. V dnešním článku se pokusíme srovnat bydlení v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Dozvíte se, v jakých bytech lidé ve všech členských zemích bydlí co se velikosti a počtu místnosti týče a kolik za bydlení zaplatí.

Velikost bytu a počet místností na východě roste, na západě stagnuje
Definice pojmu byt se v jednotlivých zemích liší. Základem , který vyplyne z každé definice je však, že byt je místnost nebo řada propojených místností a jejich příslušenství ve stálé budově která je určena k soukromému bydlení. To znamená, že do pojmu byt jsou zahrnuty i rodinné domky.

Tabulka: Srovnání velikosti bytů a počtu místností v bytu v EU 

Zdroj: Eurostat (2004)

Z pohledu průměrné velikosti podlahové plochy všech existujících bytu jsme s rozlohou 76,3 m2 až na 17 místě ze všech 25 zemí EU. Největší byty mají v Lucembursku (125m2), Dánsku (109,1m2), na Maltě (106,9m2) a v Irsku (104m2). Nejmenší naopak v Lotyšsku (55,4m2), na Slovensku (56,1m2) či v Estonsku (60,2m2). Dá se říci, že co se průměrné velikosti bytu východ Evropy za západem stále zaostává. Podobná je i situace v průměrném počtu místností v jednom bytě. Nejméně místností na byt je v opět v Lotyšsku (2,4), Litvě (2,5) a Slovinsku (2,8), nejvíce naopak v Irsku (5,6), Lucembursku (5,5) a ve Španělsku (5,0).

Zcela jiná je ovšem situace, pokud budeme srovnávat nově postavené byty. Zde je jasně vidět příklon východních zemí k větším bytům s více místnostmi než je zdejší průměrný byt, zatímco na západě, například v Itálii, Velké Británii či Lucembursku mají lidé zájem spíše o menší byty s méně místnostmi. Ostatně všechny údaje si můžete porovnat sami v tabulce výše.

Za bydlení dáme méně i více než na západě, záleží co srovnáváme
Zjistili jsme tedy, že východní země západ dohánějí co do velikosti nově stavěných bytů. Stejně tak bohužel západ doháníme i v nákladech na bydlení. V tomto ohledu je naše rezerva stále značná, ale postupně se snižuje. V tabulce níže je srovnání ceny bydlení k průměru Evropské patnáctky (EU-15 = 100). Cena bydlení zahrnuje nájemné, nebo výdaje na bydlení vlastníků, služby, vytápění a energie a je v paritě kupní síly.

Pokud ale budeme srovnávat, kolik domácnost musí na bydlení vydat ze své celkové spotřeby, což má vzhledem k rozdílným mzdám a cenám zboží a služeb větší vypovídací schopnost, jsme na průměru EU. Nejlépe se v tomto ohledu mají na Maltě (9,4%) či Portugalsku (10,5%), nejhůře naopak ve Španělsku (31,4%) a Švédsku (28,9%).

Tabulka: Srovnání nákladů na bydlení v jednotlivých zemích EU

Zdroj: Eurostat