V návrhu nových daňových zákonů, které připravuje ministerstvo financí, jsou sazby daní z elektřiny, plynu i uhlí nastaveny na jednotné úrovni, tedy na 8,50 Kč za gigajoul (GJ) spalného tepla, respektive dodané elektřiny. Podle Pospíšilové však jde o předběžné informace. "Návrhy zákonů jsou teprve ve vnitřním připomínkovém řízení, nelze tedy vyloučit jakékoli změny v těchto návrzích, včetně případných změn v nastavení sazeb daní," řekla Pospíšilová.
V případě zemního plynu se budou podle ní sazby daně lišit podle způsobu užití. Vyšší sazby budou uvaleny na zemní plyn použitý pro pohon motorů, nižší naopak na plyn pro topení a pro stacionární motory a jiná zařízení.
Podle Markových výpočtů by se nové spotřební daně mohly odrazit ve zvýšení inflace o přibližně jednu desetinu procentního bodu. Zemní plyn podle něj může zdražit přibližně o 4,4 procenta, což by trojčlennou rodinu přišlo ročně na zhruba 245 Kč. "Rozdíly ovšem budou značné, něco jiného je používat plyn pouze na vaření v panelákovém bytu, nebo pomocí něj vytápět rodinný domek," upozornil Marek.
Elektřina pak podle něj může podražit asi o jedno procento, což by pro trojčlennou domácnost znamenalo ročně zhruba o 122 Kč více. I zde však platí, že v jednotlivých případech mohou být dopady výrazně odlišné. Ceny uhlí se po zavedení spotřební daně zvýší zhruba o 0,2 procenta, odhadl Marek.
Tyto výpočty jsou však podle Marka pouze orientační. "Kvantifikaci dopadů zavedení nových spotřebních daní komplikuje skutečnost, že cena elektřiny a zemního plynu není jedna. Navíc ceny plynu a uhlí jsou v ČR uváděny v jiných jednotkách," dodal Marek.
Ekologické daně jsou v Evropské unii povinné. Česká republika má na jejich zavedení v přístupových smlouvách vyjednáno přechodné období, které vyprší koncem roku 2007. Systém ekologických daní má motivovat k úsporám energií a snižování emisí skleníkových plynů.