Průzkum: Korupce v Česku je na úrovni jižní Ameriky

"Souhlasím se zpřísněním sankcí za korupci," řekl před časem ČTK ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Také proto podle něj vláda koncem října přijala koncepci boje s úplatkářstvím. Píše se v ní o předcházení vzniku korupce, odhalování její existence a také o postihu.

Počítá například s vyššími tresty pro veřejné činitele, kteří se dopustí korupce, se zřízením speciálních soudů nebo protikorupčních agentů. Zmiňuje se také o "černé listině" firem a osob odsouzených za korupci. Firmy a osoby z listiny by se nesměly účastnit soutěží o veřejné zakázky.

Na korupci pamatuje také program příští vlády, který vypracovala ODS. Podle něj by boj proti úplatkářství měl být dokonce jednou ze priorit kabinetu. Příčinou neutěšeného stavu jsou podle ODS zejména neefektivnost a netransparentnost veřejné správy, časté střety zájmů, nízká vynutitelnost zákonů a neexistence účinných protikorupčních opatření.

Takzvaný Globální barometr korupce je průzkum veřejného mínění, který se zabývá názory veřejnosti na otázky korupce a zkoumá osobní zkušenosti respondentů s korupčními praktikami. Letošního průzkumu, již čtvrtého v pořadí, se zúčastnilo téměř 60.000 respondentů z 62 zemí.

Podle výsledků 17 procent Čechů - nebo členové jejich domácnosti - uvedlo, že za posledních 12 měsíců dalo v nějaké formě úplatek. Průměr EU je dvě procenta a stejně jako ČR je na tom v Evropě jen Řecko. Průměr v Jižní Americe je rovněž 17 procent, ale v Asii sedm a korupce je nižší i na Filipínách (16), v Pákistánu (15), Indii (12) a Thajsku (10). V Polsku dalo úplatek pět procent lidí, v Rusku osm.

Obecně mají lidé po celém světě jen matnou představu o tom, jak se jejich vláda snaží potlačit korupci na různých úrovních od malicherného uplácení po plnění bankovních kont politiků výměnou za různé výhody.

Na 70 procent obyvatel světa tvrdí, že v boji proti korupci jejich vlády buď nejsou efektivní, nebo nic nedělají či ji dokonce podporují. Jen 22 procent dotázaných oceňuje úsilí vlád, uvedl průzkum.

I v tomto směru jsou čísla z ČR pochmurnější. Jeden z deseti Čechů je přesvědčen, že vláda postupuje proti korupci účinně a 40 procent Čechů si myslí opak. A 21 procent dotázaných v ČR si myslí, že vláda nebojuje s korupcí vůbec a rovněž 21 procent se domnívá, že s ní nejen nebojuje, ale ve skutečnosti ji povzbuzuje.

"Ve výsledcích České republiky se odráží dlouhodobě neuspokojivá situace v oblasti zavádění systémových vládních opatření proti korupci - 40procentní míra nedůvěry respondentů v účinnost vládních opatření patří k nejhorším výsledkům na světě," komentovala výsledky průzkumu šéfka české pobočky TI Adriana Krnáčová.

Polovina obyvatel Severní Ameriky a 42 procent Evropanů si myslí, že působení jejich vlád proti korupci je neúčinné. Téměř pětina lidí v Severní Americe, 15 procent Asiatů a 23 procent obyvatel Latinské Ameriky věří, že jejich vlády korupci povzbuzují. Největší korupci ve veřejných službách pociťují Afričané, nejmenší Evropané.

"Korupce má dramatický dopad na životy jednotlivců. Její moc je ohromná. Když jsou základní služby jako elektřina upírány lidem, protože si nemohou dovolit malý úplatek, není v domě žádné světlo, žádné teplo pro děti. V takovém případě se vláda nemůže vyhnout odpovědnosti," uvedla předsedkyně Transparency International se sídlem v Berlíně Huguette Labelleová.

Na celém světě jsou podle obyvatel nejvíce zasaženy korupcí politické strany, parlamenty, zákonodárci a podnikatelská sféra. Korupce prosákla do veřejného života a stále víc v něm působí, komentoval výsledky zprávy organizace ředitel jejího politického a výzkumného odboru Robin Hodess.

"Zákonodárné sbory jsou voleny s konkrétním cílem: postavit zájem občanů nad svůj vlastní. Průzkum ukazuje, že tato důvěra se porušuje, k velké škodě pro věrohodnost volených představitelů v mnoha zemích. Demokratický proces bude ohrožen, nebude-li tomuto varování věnována pozornost," upozornil Hodess.

Na stupnici od jedné (bez korupce) do pěti (krajně zkorumpované) Češi označili za nejzkorumpovanější instituci policii (3,8). Za ní jsou v těsném závěsu politické strany (3,7), což je na průměru EU, justice (3,5), parlament, podnikatelská sféra (po 3,4) a zdravotnictví (3,2). Nejlépe z hodnocení vycházejí náboženské instituce (2,2) a nevládní organizace (2,9).