Guvernér ČNB naznačil zvýšení úrokových sazeb v 1. čtvrtletí 2007

"Není to sice nijak dané, intuitivně se mi však nezdá nekonzistentní očekávat, že v prvním čtvrtletí může dojít ke zvýšení sazby," řekl Tůma v rozhovoru pořízeném v pátek a zveřejněném dnes.

Růst úroků však může být nižší a pozdější, než se očekává, naznačil Tůma. ČNB totiž díky nižší inflaci a rekordnímu kurzu koruny k euru i dolaru pravděpodobně v lednové prognóze sníží odhad inflace pro příštích 12 až 18 měsíců. V listopadu byla meziroční inflace v České republice jen 1,5 procenta, což bylo asi půl procentního bodu pod odhadem ČNB a pod dolní hranicí cílového rozpětí. To má ČNB stanoveno jeden procentní bod na každou stranu od středové hodnoty tří procent.

ČNB od října 2005 zvýšila základní sazbu o tři čtvrtě procentního bodu a v říjnové prognóze předpověděla další postupné zvyšování. To by mělo zabránit tomu, aby inflace překročila horní limit cílového rozpětí. Podle Tůmy však nyní inflace zřejmě čtyři procenta ve střednědobém horizontu nepřekročí, což by mohlo výhled vývoje úroků změnit.

"Nevěřím však, že by se něco mohlo změnit na našem názoru, že inflace bude směřovat výš," řekl Tůma. Podle něho to znamená, že zůstane zachována trajektorie vzestupu úroků.

Tůma také uvedl, že ČNB bude zvažovat snížení svého inflačního cíle ze 3,0 na 2,5 nebo dokonce 2,0 procenta, a to bez ohledu na to, jaký termín vybere vláda pro přijetí eura. Podle guvernéra již česká ekonomika natolik úspěšně dostihuje západní Evropu, že k tomu již nebude potřebovat zvýšenou inflaci. ČNB svůj inflační cíl často podstřeluje, to znamená, že skutečná inflace bývá pod cílovým rozmezím.

Revize inflačního cíle by podle Tůmy mohla také znamenat přesun cílení od národního indexu spotřebitelských cen k harmonizovanému indexu Evropské unie. Podle harmonizované metodiky je česká inflace proti národnímu měření systematicky nižší asi o 0,2 procentního bodu.