Konsorcium Akor, do něhož patří Strabag a Porr a banka Raiffeisen překvapivě stáhly svou stížnost poté, co tak už v říjnu učinil druhý stěžovatel, německý stavební koncern Billfinger Berger.
Stažení stížnosti podle agentury APA znamená, že rakouský úřad se řízením dále nemusí zabývat a dálniční společnost Asfinag může dát výstavbě první části komunikace z Vídně k dolnorakouskému Mistelbachu s konečnou platností zelenou.
Zpráva o odblokování řízení vyvolala radost v obcích, které sužuje kamionová doprava na silnici B7 z Vídně na hraniční přechod Drasenhofen/Mikulov na Moravě. "To je nejkrásnější vánoční dárek pro naše obce. Dává nám to naději, že nákladní doprava v dohledné době nebude burácet našimi obcemi," raduje se starosta Poysdorfu Karl Wilfing, jenž patří mezi hlavní mluvčí postižených obcí.
Doprava mezi rakouskou metropolí a hranicí s Českou republikou se výrazně zintenzivnila po posledním rozšíření Evropské unie o Českou republiku a další země střední Evropy.
Například Poysdorfem podle nedávné statistiky projíždí více než 2600 nákladních automobilů denně, což je o 370 procent více než před dvěma roky. "Kdokoli se chce dostat z jihu do Polska nebo do Pobaltí, musí projet Poysdorfem," stěžuje si Wilfing.
Právní spor o původním rozhodnutí společnosti Asfinag, která v Rakousku staví a spravuje síť dálnic a rychlostních silnic, se táhne od léta. Zastánci dálnice proto naléhali na konsorcia, jež neuspěla ve výběrovém řízení, aby své stížnosti stáhla. Jejich lobbistické úsilí zřejmě padlo na úrodnou půdu, domnívá se APA.
Wilfing věří, že dálnice se začne stavět během příštích měsíců a první úsek k obci Schrick bude hotov do roku 2009.
Dálnice by měla být časem prodloužena až k hraničnímu přechodu Drasenhofen/Mikulov na Moravě. Do jara příštího roku má být ukončena studie o dopadu druhého úseku na životní prostředí. Wilfing doufá, že celá dálnice až do Drasenhofenu bude hotova v roce 2010.
Problémy se dají očekávat kolem rychlostní silnice R52 do Brna, která by na rakouskou dálnici mohla navazovat. Podle schváleného územního má silnice vést přes Mikulov a Novomlýnské nádrže. Ekologické organizace i někteří představitelé Jihomoravského kraje však chtějí, aby vedla přes Břeclav.