Hodnocení postupu reforem v Česku je součástí výroční zprávy o pokrocích ekonomických reforem v celé Evropské unii. Komise pod vedením José Barrosa před rokem oživila lisabonskou strategii pro hospodářský růst a zaměstnanost a nyní zjišťuje, že reformní snahy nesou ovoce.
"Evropa si začíná osvojovat změny, které mohou prodloužit současné ekonomické oživení," řekl Barroso k dnešní zprávě. Ta bude předložena jarnímu summitu EU v březnu 2007.
Český reformní program je založen na pokračování reforem veřejných financí, posílení a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a zvýšení pružnosti trhu práce. Program si klade kvantitativní cíle například u státních výdajů na výzkum a vývoj, které by měly do roku 2010 dosáhnout jednoho procenta HDP. Nyní sice tvoří 1,3 procenta HDP, z veřejných fondů však plyne jen polovina tohoto objemu.
U politiky zaměstnanosti je podle komise nutné věnovat pozornost třem problémům - znevýhodněným skupinám na pracovním trhu, regionálním rozdílům v nezaměstnanosti a otázce rovnosti mezi pohlavími. Konkrétní náplň programu rozvoje na tomto poli je podle komise jednou ze silných stránek celého reformního programu, stejně jako plány na zlepšení regulace a kvality podnikatelského prostředí.
Větší pozornost si podle komise vyžádá zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, "zvláště s ohledem na penzijní reformu a systém zdravotní péče". Větší důraz by se také měl klást na zkvalitňování lidského kapitálu prostřednictvím celoživotního vzdělávání s ohledem na nejohroženější skupiny a regionální rozdíly. Vláda by také měla více věnovat na výzkum a inovace, zejména s ohledem na rozvoj lidského kapitálu na tomto poli.
"Zpráva o ČR je jako napsaná přes kopírák z těch předešlých," komentoval hodnocení analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Důraz na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí je však podle něj v případě ČR na místě. "Naše populace stárne, sociální výdaje rostou nezadržitelně rychle a zdravotnictví patří k nejdražším v Evropě," řekl Michl. "Kdy jindy když ne v období nejvyššího hospodářského růstu, bychom měli začít s reformami," poznamenal.
Ani Evropská unie však Česku podle něj nejde příliš příkladem. "Plnění Lisabonské strategie vázne a unijní rozpočet rozhodně nepatří do ukázkových příkladů jak podpořit ekonomiku," dodal analytik.
Národní program reforem České republiky komise na počátku roku kritizovala za přílišnou obecnost a malé ambice. Špatné vysvědčení si však odnesla drtivá většina 25 členských států kromě skandinávských zemí a Slovenska.
Lisabonská strategie z roku 2000, jejíž součástí jsou jednotlivé národní programy reforem, měla Evropě pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti a k dostižení Spojených států. Členské země jí však nevěnovaly příliš pozornosti. EU se v současnosti snaží o její oživení.