Pěstitelé sklidili 5453 tun chmele, o třetinu méně než loni

V žatecké a úštěcké oblasti povodně zasáhly 181 hektarů z 4712 hektarů chmelnic. Kroupy letos poničily přes 1000 hektarů chmelnic zejména na Rakovnicku, z toho 300 hektarů intenzivně. S krupobitím se pěstitelé na Rakovnicku a Žatecku potýkali i v červnu 2004, chmelnice tehdy poničilo z 15 až 85 procent na 700 hektarech ploch.

Průběh počasí zastavil letos i proces tvorby pivovarsky účinných látek, zejména alfa hořkých kyselin. "U nejrozšířenější odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku, dosáhl obsah alfa hořkých látek dvě procenta, dlouhodobý průměr je přitom zhruba 3,4 procenta," uvedl Rosa.

Velmi negativně se podle něj i nadále projevuje silná koruna vůči euru, za posledních pět let dosáhl cenový propad z tuny usušeného chmele až 20 procent. "Celkové tržby tak klesnou ve srovnání s minulým rokem i vzhledem k nižší produkci o více než 300 milionů korun. Stále platí, že cena pokrývá při dobré sklizni jen náklady, pěstitelům chybějí peníze na reprodukci a investice," doplnil.

Pěstitelé letos chmelem osázeli 5414 hektarů ploch, což je meziročně o 258 hektarů méně. "Méně osázených ploch chmelem než letos bylo u nás jen před 135 lety. V roce 1871 obhospodařovali pěstitelé v Čechách 5300 hektarů chmelnic, od té doby se jejich plochy rozšiřovaly. Zlom nastal v polovině 90. let minulého století. Nejvyšší stav jsme zaznamenali v roce 1993, kdy bylo 10.547 hektarů chmelnic. Od té doby plochy poklesly o 48 procent," řekl Rosa ČTK už dříve.

Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko. V loňském roce se chmel v celém světě pěstoval na 50.000 hektarech, letos je to o 1000 hektarů méně.