Vnitřní dluh se zvýšil od června do září o 15,3 miliardy korun na 626,7 miliardy korun a zahraniční dluh vzrostl o 2,1 miliardy na 119,6 miliardy korun. Takzvaný obchodovatelný státní dluh na konci září dosáhl 711,3 miliardy korun a od června stoupl o 15,2 miliardy korun. Podíl krátkodobého dluhu na celkové hodnotě vzrostl na 19,5 procenta z 17,6 procenta na konci druhého čtvrtletí.
Průměrná splatnost státního dluhu stejně jako ve druhém čtvrtletí dále poklesla oproti konci prvního čtvrtletí na 5,9 roku. To již představuje opuštění vyhlášeného cílového pásma.
Státní dluh je dluhem centrální vlády. Spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten loni stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Rostl však pomaleji než ekonomika a v poměru k hrubému domácímu produktu poklesl na 30,49 procenta.