Bankovní vklady loni vynášely

Vklady v bankách přinášely donedávna spíše zklamání než zisk- výnosy totiž většinou pohltila inflace. Až v minulém roce se situace obrátila. Kdo si dal loni v létě peníze na termínovaný roční vklad s pevnou sazbou, mohl hodně získat. Nad výdělkem naopak zplakal ten, koho zlákala pohyblivá sazba. Ta totiž sledovala všeobecný pokles úroků, takže v současnosti kolísá kolem pouhých čtyř procent.
"Na poklesu úroků se odrazilo překotné snižování sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou," říká Václav Verner z makléřské firmy J & T Securities. Možnosti výnosů termínovaných bankovních vkladů v minulosti dobře ilustrují následující příklady. Jestliže si například v červenci roku 1996 uložil klient deset tisíc korun na vklad s pevnou sazbu do České spořitelny, mohl počítat s ročním výnosem 6,4 procenta. V následujícím roce se ovšem ceny zvýšily o 9,4 procenta, takže klientovi zůstaly oči pro pláč.
Po zdanění měl totiž na kontě pouze reálných 9604 korun - tedy méně než na začátku. Podobné sazby nabízely i ostatní velké banky, výnosy v malých ústavech zhruba pokryly inflaci. V následujícím roce se podmínky trochu zlepšily. Česká spořitelna již nabízela úrok 10,5 procenta téměř při stejné inflaci- 10,4 procenta. Nedalo se tedy ani vydělat, ani prodělat. Až loni se situace obrátila, ve spořitelně bylo možné na konci června uložit peníze na 10,9 procenta.
Včera vyhlášená meziroční inflace přitom činí pouhých 2,2 procenta. Co to znamená v konkrétních reálných číslech? Kdo svěřil ústavu před rokem deset tisíc korun na pevnou sazbu, ten může nyní počítat se ziskem 1090 korun. Z toho ovšem zdanění ukousne 163,5 koruny a dalších 220 korun. To znamená, že reálný výnos činí pěkných 706,5 koruny. Mnohem méně zbohatli pochopitelně ti, kteří důvěřovali pohyblivé sazbě. Kdo například vložil deset tisíc korun na pevnou sazbu do Komerční banky, vydělal čistých 841,5 koruny. S pevnou sazbou ovšem zisk činil pouze 316,33 koruny. Jak se bude situace vyvíjet v nejbližší budoucnosti? "Do konce roku již nelze očekávat žádné deregulace, tedy ani zvyšování inflace," říká Jiří Zaorálek z firmy Wood & Company. "Také úroky budou stagnovat, je tedy jedno, zda si člověk zvolí pevnou či pohyblivou sazbu. Lepší než bankovní vklady jsou ovšem některé další produkty, například otevřené podílové fondy," říká. Ty nejlepší mohly za uplynulý rok nabídnout zhodnocení kolem 25 procent, v případě úložky trvající déle než půl roku navíc nezdaněné. Stavební spoření vyneslo v optimálním případě 14 procent, také nezdaněných.

Zdroj: MF Dnes