ANALÝZA-Načasování dalšího růstu sazeb ECB neladí jako dřív

11.12.2006 | , Reuters
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Stella Dawsonová

FRANKFURT, 11.prosince (Reuters) - Po roce dirigování růstu úrokových sazeb pravidelným a předvídatelným tempem zahrála Evropská centrální banka (ECB) několik disonantních tónů, které výrazně ztěžují interpretaci načasování příštího pohybu sazeb.

Minulostí je zavedený slovník, který postupně využíval obratů od pečlivého sledování inflačních rizik přes velmi pečlivé sledování až po ostražitost vždy předtím, než ECB sáhla k utažení měnové politiky.

Tyto tóny se však nyní čím dál více slévají.

Prezident ECB Jean-Claude Trichet na tiskové konferenci po měnovém zasedání minulý čtvrtek řekl vše, čeho je třeba, aby signalizoval další zvýšení sazeb na únor - inflační rizika jsou jasně na horní straně, sazby jsou stále nízko, likvidity je víc než dost, měnové podmínky jsou prorůstové a ECB bude sledovat vývoj cen "velmi pečlivě". Načež zahrál na disonantní strunu.

Dotaz, zda má fráze "sledovat velmi pečlivě" svůj obvyklý význam, konkrétně zda příští zvýšení sazeb ECB bude pravděpodobně načasováno na únor, Trichet odbyl slovy: "To by byla mylná interpretace."

ECB si vyhrazuje možnost jednat kdykoli, pokračoval Trichet. Poté dodal, že centrální banka se bude řídit ekonomickými údaji, svým nejlepším úsudkem a hloubkovou analýzou.

V konečném důsledku tak Trichet porušil časovou spojitost, která dosud spočívala v klíčových slovech "sledovat velmi pečlivě", současně ale důsledně ponechal nedotčený protiinflační tón. Tento rozpor mu poskytuje určitou volnost jednání.

"Možná to byl účel, vymezit si větší manévrovací prostor," řekla Elga Bartschová, ekonomka pro Evropu z Morgan Stanley. "Otázkou je, proč se rozhodl použít stejná slova a dát jim jiný význam."

MANÉVROVACÍ PROSTOR

Jistě se najde spousta důvodů, proč může ECB v příštích měsících potřebovat určitou pružnost. Po celkovém zvýšení úrokových sazeb o 150 bazických bodů během 12 měsíců nyní hlavní sazba dosáhla dolní hranice území, jež je považováno za neutrální, tedy ani nezpomaluje ani nepovzbuzuje ekonomiku.

Potřeba zvyšovat sazby tedy mírně polevila.

Spolu s tím panuje řada nejistot, které podle Tricheta nyní začínají být "akutnější".

Zlikviduje zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu a utahování rozpočtu v Itálii na začátku příštího roku silné ekonomické oživení eurozóny? Zvrtne se zpomalení bytového sektoru ve Spojených státech z měkkého přistání ve tvrdý náraz a projeví se celosvětovým ochlazením? Vystřelí euro, které za jediný měsíc zpevnilo už o 4 procenta, nad 1,40 dolaru <EUR=> a rozdrtí vývoz? Je ustálení údajů a průzkumů o sentimentu v eurozóně na vysokých úrovních pouhou předzvěstí jeho propadu?

Problematika inflace je stejně nejistá, přestože ECB předpovídá, že růst harmonizovaných spotřebitelských cen v příštím roce poprvé od roku 1999 klesne pod 2 procenta. Vyletí ceny ropy opět nahoru? A vydrží dosavadní zdrženlivost u tlaků na růst mezd?

Odpovědi zřejmě nebudeme znát ještě několik měsíců. Není divu, že Trichet chce nějaký manévrovací prostor.

"Cyklus (zvyšování) sazeb EBC ještě neskončil, ale banka se nechtěla k ničemu zavazovat. Celkově byli mírně protiinflační a tíhnou k utahování politiky, ale Trichet se k ničemu nezavázal," řekl Daniel Antonucci, ekonom pro eurozónu z Merrill Lynch.

Jasnější obrázek si ECB nezačne utvářet dříve než v březnu a i tehdy bude dosti různorodý, míní Julian Callow, ekonom pro Evropu z Barclays Capital.

Do měnového zasedání 8.března bude mít centrální banka v ruce údaje o inflaci za leden a předběžný odhad za únor. K dispozici budou také data o hrubém domácím produktu za čtvrtý kvartál plus údaje o maloobchodních tržbách a průmyslové výrobě za leden - jakkoli jsou tato data volatilní, mohou poskytnout alespoň první náznak dopadu zvýšení DPH v Německu.

Jasnější představu bude banka mít o stavu americké ekonomiky a vývoji kursu eura. Stejně tak o směřování cen ropy. Mzdové požadavky vlivného německého odborového svazu IG Metall budou známy předtím, než na jaře začnou jednání o smlouvách.

To vše hovoří pro to, aby ECB ještě počkala, řekl Callow.

"Skutečně máme pocit, že by pro ECB bylo velmi těžké zvednout sazby v únoru. Je pravděpodobnější, že ta pauza (ve zvyšování sazeb) potrvá déle a bude osvěžením pro ekonomiku, která čelí čím dál silnějšímu protivětru," řekl Callow.

Delší pauza by také umožnila dosažení širšího konsensu v dnes 18členné bankovní radě ECB, která se v lednu rozšíří na 19 členů o nováčka v eurozóně, Slovinsko.

Měnové argumenty stále hovoří pro dřívější utažení politiky. Nizozemský centrální bankéř Nout Wellink v posledních týdnech říká, že "likvidita je enormní". Axel Weber z Německa se zase nechal slyšet, že měnové politika je "expanzivní mimo jakékoli srovnání".

"Kdyby chtěla únor vyloučit celá bankovní rada, udělali by to jednoduše tak, že by řekli 'sledujeme pečlivě'. Místo toho řekli 'velmi pečlivě'," uvedla Bartschová z Morgan Stanley.

"Ostatní členové bankovní rady tedy museli namítat, že si chtějí ponechat všechny možnosti otevřené," dodala.

((Přeložil: Jan Schmidt; Editoval: Dušan Bučánek; prague.newsroom@reuters.com; Reuters Messaging: jan.schmidt.reuters.com@reuters.net; +420-224 190 474))

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK