VERZE 2-ECB by mohla v roce 2007 zvednout sazby nad 4 pct

(přidává citáty, podrobnosti, nynější prognózy HDP a inflace)

FRANKFURT, 18.září (Reuters) - Evropská centrální banka (ECB) předpokládá v příštím roce další zvyšování úrokových sazeb, možná až nad 4 procenta, pokud se naplní její scénář ekonomického růstu a inflační rizika se prohloubí. Reuters to řekly zdroje z oblasti měnové politiky v eurozóně.

Vysoce postavený zdroj z eurozóny uvedl, že úrokové sazby, nyní na 3 procentech, by mohly do konce příštího roku dosáhnout "nejméně" 4 procent, a sice za předpokladu, že dojde na scénář ECB ohledně základních ekonomických ukazatelů.

"Očekávám, že se při zvedání úrokových sazeb nezastavíme u hranice 3,5 procenta. Podle základního scénáře se mezera výstupu zavře na začátku roku 2008. Sazby by tak měly ke konci roku 2007 stát nejméně na 4 procentech," řekl vysoce postavený zdroj.

"Budeme ovšem muset zjistit, jestli to bude stačit. Možná budou muset ještě trochu přidat," dodal.

Členové bankovní rady ECB se dosud zdrželi oficiálních vyjádření ohledně směřování měnové politiky poté, co se naplní odhad trhu, jenž již započetl zvýšení sazeb na 3,5 procenta do konce letošního roku.

S rostoucí otevřeností však dávali najevo, že vyšším sazbám se meze nekladou, a sice za předpokladu, že nebude narušen příznivý výhled ekonomického růstu v eurozóně pro příští rok.

Čtyři centrální bankéři z eurozóny, s nimiž agentura Reuters hovořila, poukázali na klíčový vliv čerstvých ekonomických progóz, jež se čekají v prosinci, na uvažování bankovní rady ECB. Několik z nich uvedlo, že debata ohledně příštího roku se teprve rozbíhá.

ECB podle vysoce postaveného představitele očekává, že se udrží solidní tempo ekonomického růstu, což umožní dále zvedat úrokové sazby.

"Pochopitelně bereme v úvahu data, takže pokud by ekonomika zpomalila razantněji, než čekáme, přinutí nás to změnit směr. Právě tohle ale nepředpokládáme," uvedl tento zdroj.

Další centrální bankéř z eurozóny uvedl, že banka musí být do konce letošního roku "schopna diskutovat" o zvyšování úrokových sazeb nad rámec rozpětí 3,5 až 4 procenta, jež je obecně považováno za neutrální - tedy takové, jež ani nestimuluje ani neomezuje ekonomický růst 12členného bloku.

Tento bankéř rovněž zmínil jako jeden z faktorů, jež ECB sleduje, zavírání mezery výstupu, tedy rozdílu mezi skutečným HDP a jeho rovnovážnou dlouhodobou úrovní. V tom se shodoval i se třetím zdrojem.

"Výstupní mezera se zavírá, zaměstnanost stoupá, takže vyšší tempo růstu ovlivňuje trh práce a nakonec se promítne i do mzdových požadavků," řekl tento třetí zdroj.

PROSINCOVÉ PŘEDPOVĚDI

Čtvrtý zdroj si směřováním měnové politiky v příštím roce nebyl tak jistý a poznamenal, že v rámci bankovní rady ECB existuje umírněná skupina, jejímž členům se příliš nechce dostat úrokové sazby do restriktivního teritoria.

To, že úrokové sazby letos ve dvou krocích stoupnou na 3,5 procenta, je "hotová věc", tedy pokud nepřijdou žádná překvapivá data, dodal tento zdroj. "Letos je všechno jasné. Pro příští rok zatím ne."

Nejasnosti se vznášejí kolem několika témat: Zda se udrží sestupný trend cen ropy z poslední doby, jaký bude dopad nárůstu DPH v Německu v příštím roce na tamější poptávku, co se stane s kursem eura, obzvlášť v případě, že Spojené státy přestanou s utahováním měnové politiky, a zda se vytrácejí dezinflační tlaky plynoucí z globalizace, uvedly zdroje z prostředí měnové politiky.

Pokud se udrží solidní tempo ekonomického růstu a ceny ropy zůstanou vysoko, posílí druhotné inflační vlivy. A to v ekonomice, jejíž ceny soustavně rostou víc, než by si ECB přála. Vyvstala by tak potřeba dalšího utahování měnové politiky, dodal čtvrtý zdroj.

Třetí centrální bankéř řekl, že pokud by zesílila inflační rizika, bylo by další zvedání úrokových sazeb pravděpodobné.

"V prosinci dostaneme do rukou nové prognózy, tehdy bude vhodná doba na přehodnocení měnové politiky," dodal tento zdroj.

Základní ekonomický scénář podle bankovní rady ECB se shoduje se střední hodnotou kvartálních odhadů banky.

Analytici ECB nyní odhadují tempo růstu HDP eurozóny v příštím roce v rozmezí 1,6 až 2,6 procenta, střed tedy činí 2,1 procenta. Letos banka čeká tempo 2,5 procenta. U inflace se v příštím roce odhaduje tempo na 1,9 až 2,9 procenta, což znamená středovou hodnotu 2,4 procenta.

((Přeložil: Robert Müller; Editoval: Dušan Bučánek; prague.newsroom@reuters.com, Reuters Messaging: robert.muller.reuters.com@reuters.net, +420-2-2419-0477))