Spořit lze měsíčně, ale také jednou ročně

Pokud se klient rozhodne uzavřít některý z výše jmenovaných finančních produktů, již při uzavírání smlouvy si zvolí frekvenci, s jakou bude na daný produkt zasílat své vklady. Většina z nás asi zvolí ten nejběžnější způsob, kterým je měsíční placení. V tomto případě posílá klient každý měsíc předem stanovenou částku. Pro své pohodlí si pravděpodobně zřídí trvalý příkaz u své banky, která každý měsíc odešle určenou sumu peněz, nebo požádá svého zaměstnavatele, aby příspěvky zasílal on. Měsíční způsob spoření je vhodný především pro ty, kterým by mohlo dělat potíže platit vyšší částky například při pololetním placení. Mohlo by se totiž stát, že v potřebný okamžik by neměli na účtu dostatek finančních prostředků. Instituce však nabízejí svým klientům i další frekvence placení. Jaké výhody mohou pro klienta mít?

Nízká měsíční platba
V některých případech může být měsíční platba natolik nízká, že se nemusí vyplatit ji každý měsíc posílat. Pak je vhodné platby sloučit a platit čtvrtletně, pololetně nebo ročně. Klient tak ušetří na poplatcích za příkazy v bance či za zasílání  peněz pomocí poštovní poukázky. Často si také instituce mohou stanovit minimální výši platbu a klient, který této částky při měsíční platbě nedosáhne, tak musí zvolit delší interval placení.

Kdy více naspoříte?
U produktů, které jsou využívány především ke spoření, má interval placení vkladů zásadní vliv rovněž na celkovou sumu, kterou naspoříte. U spořících produktů jsou vklady zhodnocovány, ať již předem stanovenými úroky (např. stavební spoření), nebo ve formě ročních výnosů, které jsou ovlivněny hospodařením finanční instituce (penzijní připojištění). V obou případech je výše zhodnocení vkladů dána jejich výší, ale také dobou, po kterou jsou evidovány na účtu finanční instituce. A právě v případech, kdy klient volí delší interval placení a má na účtu uloženy peníze delší dobu a ve vyšší hodnotě, dosáhne vyššího zhodnocení. Je to proto, že v případě čtvrtletního, pololetního nebo ročního placení je většinou vyžadováno placení dopředu, tzn. že klient si vlastně předplácí měsíční platby dopředu. Takto platit příspěvky je nutné především u penzijního připojištění, kdy pro získání státního příspěvku je třeba, aby peníze klient vložil v měsíci, za který příspěvek dostává. To ovšem nevylučuje možnost si měsíční vklady předplatit. Pokud by klient několik měsíců neplatil a rozhodl se následně peníze doplatit, nezíská za tyto měsíce státní příspěvek, ani se mu tyto měsíce nebudou započítávat do doby spoření. Naopak doplacení je možné pro využití daňové úlevy, u které se vychází z ročního vkladu.

Začátek nebo konec roku
V případě stavebního spoření je situace poněkud odlišná. Účastník stavebního spoření se ve smlouvě zavazuje, že bude na účet stavebního spoření spořit. Stavební spořitelny však pro způsob spoření nestanovují klientům přesná pravidla, i když mohou mít stanoven minimální měsíční vklad (v závislosti na cílové částce stavebního spoření). Klient má tak celou řadu možností, jak spořit. Asi nejběžnějším způsobem je pravidelné měsíční spoření, ale klient může spořit také čtvrtletně, pololetně nebo i jednou ročně. Stavební spořitelny jsou v současné době k formě placení příspěvků tolerantní. Pokud například klient uzavře smlouvu na počátku roku, může vložit peníze až na konci roku. Ovšem pozor na poplatek za uzavření smlouvy, který je třeba zaplatit včas, aby spořitelna smlouvu nevypověděla. Ale vraťme se k otázce zda platit stavební spoření na začátku nebo na konci roku.

V roce uzavření smlouvy je vhodné do konce roku určitě vložit peníze pro získání maximální státní podpory. Ale co další rok? Vložit prostředky v lednu nebo vyčkat až na konec roku? Zjednodušeně lze říci, že pokud na začátku roku máme dostatek peněz a nejsme během roku schopni dosáhnout lepšího zhodnocení, než které nám přinese vložení peněz na stavební spoření, je vhodné vložit peníze na účet stavebního spoření. Pokud naopak jsme schopni dosáhnout během roku jejich vyššího zhodnocení než na stavebním spoření (úrok kolem 2% p.a.), je lepší takto peníze zhodnotit a vložit je na stavební spoření až na konci roku. V obou případech získáme ke zhodnocení v podobě úroků také státní podporu. Ve druhém případě, kdy peníze vkládáme až na závěr roku je třeba věnovat pozornost tomu, aby peníze na účet stavebního spoření byly připsány včas, jinak by klient o státní podporu mohl přijít. Podle současně platného právního výkladu je pro započítání úložky do základu pro výpočet státní podpory určující datum připsání úložky na účet stavebního spoření, nikoliv tedy datum, kdy je zadán příkaz k úhradě z  běžného bankovního účtu nebo kdy je odeslána platba poštovní poukázkou. Vklad se považuje za uhrazený také dnem, kdy byl v hotovosti složen na pokladně stavební spořitelny. Více o placení příspěvků na konci roku, a to nejen na stavební spoření, se dočtete v našem článku: „Nezapomeňte zaplatit příspěvky včas“.

Volné peněžní prostředky vybízejí ke spoření. Kdy a kolik spořit je otázka, na kterou není jednoznačná odpověď. Spoříme-li více a předplácíme-li si měsíční platby, budeme mít na účtu více peněz, než kdybychom je nechali ležet doma. To neplatí v případě, pokud prostředky dokážeme zhodnotit lépe. Ovšem je třeba také myslet na to, že pokud peníze vložíme například na stavební spoření, jsou na něm vázány minimálně  po dobu 6 let, jinak ztratíme nárok na státní podporu. U penzijního připojištění to pak může být i několik desítek let.