Podle něj analýzy ČSÚ týkající se posledních tří čtvrtletí ukazují, že ekonomický růst začíná být doprovázen "ostny vnitřních i vnějších nerovnováh". "Pokud jde o ekonomický růst, nemám tam nějak varovně zdvižený prst, ale tyto okolnosti je třeba vzít v budoucích prognózách v úvahu," upozornil Fischer.
"Já osobně bych na rozdíl od pana předsedy již varovný prst zvedal, a to jak v případě deficitu veřejných financí, tak i běžného účtu," reagoval analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Ekonomika totiž zpomalí, tyto problémy se projeví dvojnásob a začnou páchat škody typu oslabování české koruny a tlaku na zvyšování úroků," řekl. Měnová a fiskální politika podle něj není zrovna dobře koordinovaná, a proto problém dvojího deficitu může dále bobtnat.
Podle prvních údajů ČSÚ činilo tempo růstu HDP za třetí čtvrtletí 5,8 procenta. ČSÚ současně snížil odhad růstu za 2. čtvrtletí z původně oznámených 6,2 procenta na šest procent a v prvních třech měsících roku ze 7,1 na 6,4 procenta. "Možná, že revidovaná čísla zkorigovala některá očekávání, trochu se mění růstové souvislosti," řekl Fischer. Revize jsou podle něj běžnou součástí statistické práce a jsou avizovány dopředu; zejména čísla HDP se zpřesňují i několik let.
I v případě podílu deficitu veřejných financí na HDP, který vyvolal velkou pozornost, protože přetekl hranici "magických" tří procent, je podle Fischera třeba počítat s tím, že příslušná data se zpřesňují až čtyři roky, podle toho, jak jsou k dispozici dokonalejší a přesnější výsledky.
"Problémem není ani tak revize předchozích dat o HDP směrem dolů, jako narůstající evidence dvojího deficitu v české ekonomice," uvedl analytik Patria Finance David Marek. Oba schodky, veřejných rozpočtů i běžného účtu, se pohybují kolem čtyř procent HDP, což jsou podle něj pro rychle rostoucí ekonomiku stále ještě akceptovatelné hodnoty. Jejich další prohloubení, případně zpomalení růstu ekonomiky, by však podle Marka mohly přinést obavy investorů a vyšší kolísání kurzu koruny.