VERZE 2-Tůma: Pravidla pro přijetí eura jsou zastaralá

...

Guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma ve čtvrtek kritizoval pravidla členství v eurozóně, jež označil za zastaralá a kontraproduktivní.

Kritéria vznikla pro menší Evropskou unii, kdy bylo mnoho měn v podstatě vázáno na německou marku, a nyní nastal čas pro změnu, napsal Tůma pro evropské vydání listu Financial Times.

"Tehdy mohla ta pravidla být zcela legitimní, ale dnes zastarala a jsou kontraproduktivní," uvedl Tůma.

Guvernér Tůma tak vyostřil nesouhlas s požadavky pro vstup do eurozóny, obzvláště ohledně inflace a cenové stability. Jeho postoj odráží obecnou nechuť v regionu střední Evropy k těmto pravidlům, zahrnujícím též úspornou fiskální politiku, jež má snižovat státní dluh.

Představitelé Evropské centrální banky i Evropské komise nemají příliš pochopení pro východoevropské země, jež by podle nich měly splnit stejná kritéria jako nynější členské státy eurozóny.

Mnohé kandidátské země tak opustily plánovaná data přijetí eura a nestanovily nový harmonogram.

"Maastrichtská pravidla jsou v regionu široce kritizována, prominentní akademici je odmítají s tím, že pro rozvíjející se ekonomiky nedávají příliš smysl," řekla Silja Seppingová, analytička pro střední Evropu u Lehman Brothers. "Jakmile však byla stanovena, pravidla hry se sotva změní."

"NESLUČITELNÉ"

Zapojení do směnného mechanismu ERM-2, předstupně členství v eurozóně, by podle Tůmy pro ČNB, používající režim inflačního cílení, nedávalo smysl. V rámci ERM-2 se mají měny států usilujících o přijetí eura držet v intervalu plus/minus 15 procent od střední parity vůči jednotné měně.

"Takový krok je zkrátka kontraproduktivní. Implikuje přechod od režimu zcela slučitelného s rámcem Evropské centrální banky na zpola fixní směnný kurs, jenž slučitelný není," dodal Tůma.

Čechům, Polákům a dalším se nechce strávit ve směnném mechanismu ERM-2 více než požadované dva roky s tím, že by to mohlo vést ke zmatku, neboť by tak centrální banky musely přidat další cíl.

"Není zkrátka možné sledovat najednou inflaci i směnný kurs," uvedla Seppingová.

Dobrým příkladem tohoto dilematu je podle analytiků Slovensko, jež do systému ERM-2 vstoupilo na konci roku 2005. Jako malá ekonomika otevřená přílivu zahraničního kapitálu je nuceno brzdit inflaci a zároveň udržovat stabilní měnu.

Slovenská koruna loni posilovala nejrycheji ve střední Evropě a přiblížila se horní hranici rozpětí systému ERM-2, když ji nesl vzhůru optimismus investorů ohledně ekonomického růstu země a jejích vyhlídek na přijetí eura.

Národní banka Slovenska se pokusila vzestup koruny, potenciálně nebezpečný pro exportéry, zastavit intervencemi a zaplavením trhu hotovostí. Podle analytiků se však NBS zdráhala snížit úrokové sazby kvůli obavě, že by ztratila kontrolu nad inflací.

NĚKTEŘÍ JSOU SI ROVNĚJŠÍ

Guvernér Tůma rovněž kritizoval vstupní kritérium inflace, jež nesmí přesáhnout o více než 1,5 procentního bodu průměr tří zemí EU s nejpomalejší inflací.

Rozšíření EU zkomplikovalo splnění tohoto požadavku s tím, jak stoupla pravděpodobnost, že referenční hladina inflace bude stlačována zeměmi, jež trpí přechodným dezinflačním šokem, napsal Tůma.

"Používaná referenční úroveň je systematicky níž, než stála během druhé poloviny devadesátých let. To znamená, že oblíbený argument rovného přístupu zde neplatí," uvedl guvernér ČNB.

((Přeložil: Robert Müller; Editoval: Dušan Bučánek; prague.newsroom@reuters.com, Reuters Messaging: robert.muller.reuters.com@reuters.net, +420-2-2419-0477))

[FRANKFURT/Reuters/Finance.cz]