Prezident České asociace dražebníků Miloslav Oliva vidí důvod poklesu počtu dražeb v tom, že se snižuje počet konkurzů, kde by byl majetek vhodný ke zpeněžení. Problémem jsou také některá nastavená pravidla a novelizace zákona o veřejných dražbách se prodlužuje. "Dražebníci nemají jasno, jak to bude a ta novela, která byla schválena, je v podstatě kosmetickou úpravou," uvedl Oliva.
Svou roli podle Olivy hraje i to, že dražby jsou pořád chápány jako určitá represe. "Lidé z toho mají obavu, na rozdíl od zahraničí, kde dražba je určitá běžná forma zpeněžení movitých i nemovitých věcí," uvedl.
Většina dražeb byla loni, stejně jako v roce 2005, dobrovolná. Nejvíce se dražily provozní a skladové areály, pozemky a administrativní objekty. Aukční síně ale také prodávají dopravní prostředky, umělecké předměty či cenné papíry.
Majetek do dražeb nabízejí především banky a konkurzní správci, ale také občané, firmy nebo obce. Nedobrovolných dražeb bylo loni 256, což je o 124 méně než o rok dříve.
Největším dražebníkem byla aukční síně Naxos, která vydražila majetek za téměř 380 milionů korun. Za ní se umístila Clanroy Sales s více než 262 miliony a Ludmila Štěpková, která v roce 2006 vydražila majetek za necelých 167 milionů korun.
Podle člena dozorčí rady aukční síně Naxos Libora Nevšímala se veřejné dražby staly standardně používanou formou zpeněžování movitého a nemovitého majetku. "Veřejná dražba je jak obecně, tak v případných soudních sporech řešících například právoplatnost zpeněžení či výši dosažené ceny, považována za nejtransparentnější způsob zpeněžení, a je rovněž nejlepším způsobem pro stanovení maximálního výnosu, kterého je možné za daných podmínek a stanoveném čase dosáhnout. Mimo to pro nabyvatele je dražba jediným způsobem, který mu stoprocentně garantuje nezvratnost přechodu vlastnictví," podotkl.
Nynější situaci hodnotí Nevšímal jako stabilizovanou. Podle něj jsou dražby v posledních letech prováděny precizněji a efektivněji, než tomu bylo po prvotním boomu v letech 2000 a 2001, kdy začal fungovat první zákon o veřejných dražbách. Dokládá to počet dražeb a součet cen dosažených vydražením.