Ministerstvo financí odhaduje, že zdražení energií, vody a některých služeb, jako je doprava, pošta či telefony, nebude mít v příštích třech letech na výdaje domácností příliš dramatický dopad. Zvýšení cen, které je právě v kompetenci ministerstva, by mělo znamenat, že domácnosti utratí každý rok v průměru o 255 korun měsíčně více než v předchozím roce. To vzhledem k celkovým průměrným výdajům domácností, které letos dosahují 17,5 tisíce korun měsíčně, představuje zvýšení zhruba o
1,5 procenta každý rok.Proti předchozím rokům jde o výrazné zpomalení, protože například výdaje průměrné domácnosti pouze na bydlení, tedy na nájem, energii, vodu a na komunální služby, vzrostly mezi lety 1997 a 1998 více než o 26 procent. Celková představa růstu regulovaných cen a jejich dopadů, kterou ministerstvo financí schválilo v minulých dnech, nyní projde připomínkovým řízením. "Během dvou až tří týdnů by návrh měla dostat na stůl vláda," řekl mluvčí ministerstva Libor Vacek. "Nevím zatím o tom, ž
e by náš návrh vyvolával nějaké kontroverze, takže věříme, že jej vláda přijme," dodal. Zvýšení cen energií již také schválilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nejvíce se na růstu měsíční útraty rodiny projeví podle analýzy zdražení elektřiny, za niž má například v příštím roce zaplatit o 83 koruny více než letos, kdy platí 548 korun.Další nejvíce rostoucí položky mají být především nájemné, plyn, teplo, vodné a stočné. Například elektřina by se měla od ledna pro domácnosti v průměru zdražit o 15 procent, o stejný díl se má zvýšit i cena plynu. "Teprve poté, kdy návrh schválí vláda, bude průměrné zdražení u energií rozpočítáno na jednotlivé tarify, a ty pak vyjdou v cenovém výměru," uvedl ředitel odboru regulace cen ministerstva financí Václav Wagner. Skutečné výdaje domácnosti se tedy v závislosti na spotřebě a druhu odběru energií mohou měnit. Pokud jde o teplo, vodné a stočné, neurčuje u nich ministerstvo na rozdíl od ostatních energií konečné ceny, ale výrobcům pouze povoluje maximální nárůst nákladů, kt
erý do cen mohou promítnout - takzvané věcně usměrňované ceny.U tepla by tento nárůst měl být zhruba tři až čtyři procenta ročně, což by se do výdajů domácnosti mohlo následně projevit další dvacetikorunou měsíčně k současným zhruba šesti stům korun. Ministerstvo financí navíc v případě tepla upozorňuje, že jde o jedinou energii, pro kterou doposud platí spodní hranice daně z přidané hodnoty, to znamená pět procent proti horní sazbě 22 procent. Vstup naší země do Evropské unie nicméně vyžaduje, aby se DPH
sjednotilo. "To by však znamenalo jednorázový skok v ceně, a to po přepočtu o 16,2 procenta," upozorňuje ministerstvo. Předpokládá tedy, že unii požádá o výjimku, aby nižší sazba daně mohla platit ještě pět let po našem vstupu mezi země evropské patnáctky.Elektřinu a plyn zařadila vláda do vyšší sazby DPH již loni v lednu. "Nižší sazbu DPH na teplo bereme jako kompenzaci státu za to, že tuto energii pro obyvatelstvo již přestal dotovat, zatímco ceny elektřiny a plynu pro domácnosti jsou stále pokřivené," s
dělil generální ředitel Elektráren Opatovice Arnošt Poul. Pokud by se sazba daně zvýšila, obyvatelstvo by to podle něho silně pocítilo. "Mohlo by to poškodit sociální klid v zemi, takže odklad tohoto kroku má asi i sociální rozměr," připustil.Také za vodné
a stočné by měly domácnosti příští rok zaplatit měsíčně asi o 20 korun více proti současným dvěma stům korun. Důvodem zvýšení ceny, což má být v průměru zhruba o 11 procent, jsou podle ministerstva hlavně vysoké investice, které vodárenské firmy plánují. Především ekologické projekty, například stavby čističek odpadních vod a rekonstrukce zařízení, mají podniky během několika příštích let stát celkově až sto miliard korun. Mírný nárůst cen za telefony, kde se počítá v průměru pouze s několika procenty zdražení, je podle ministerstva financí ovlivněn především očekávanou liberalizací trhu telekomunikací v roce 2001. Po vstupu konkurence do nabídky telefonních služeb se počítá minimálně se stagnací cen.Zdroj: MF Dnes z 22. 10. 1999