"Koncem minulého roku uplynula šestiměsíční lhůta pro podání námitek k žádosti o ochranu označení štramberské uši. V uvedené lhůtě žádné námitky nepřišly, takže ochrana je již platná," upřesnil Březina.
Výrobci pochoutky, kteří za uznání v EU bojovali, zatím příliš nadšení nejsou. "Přidělení ochrany nás samozřejmě těší. Hlavní ale bude, jak budeme chráněni před falešnými výrobci. Ti, co pečou načerno, v tom podle mě budou pokračovat," řekl Miroslav Hanzelka, jeden z osmi registrovaných výrobců. V okolních obcích dosud podle něj vyráběly perníky se stejným názvem desítky dalších podnikavců.
Město nyní eviduje osm výrobců štramberských uší. Ti musí mít bydliště i výrobnu ve Štramberku a za licenci radnici platí. Všichni výrobci zatím pečou pochoutky ve svých malých rodinných pekárnách, největší z nich má podle zjištění ČTK dva zaměstnance. O rozšíření výroby pekaři zatím neuvažují.
Název štramberské ucho pochází z legendy staré několik století. Roku 1241 čelil Štramberk rabování vojska mongolských Tatarů. Když už místním lidem usídleným na nedaleké hoře Kotouč docházely síly i zásoby, jako zázrakem se stáhla temná mračna a propukl prudký déšť. Nepřátelský tábor spláchla povodeň a po Tatarech zbyly jen pytle s ušima, jež utínali svým odpůrcům jako důkaz oddanosti velkochánovi.
V Bruselu nyní rozhodují o přidělení ochrany pro další tři desítky českých výrobků. Svůj chráněný název by mohl mít také pohořelický kapr, patecký chmel, hořické trubičky, karlovarský suchar, lomnické suchary a karlovarské oplatky.