ECB nechala úrokové sazby na pětiletém maximu 3,5 procenta

ECB začala v tomto cyklu zvyšovat úroky na konci roku 2005 z tehdejšího minima dvou procent, aby snížila inflační tlaky v oživující ekonomice eurozóny. Od základní sazby se odvíjejí úvěrové náklady v celé ekonomice, tedy firemní a spotřebitelské půjčky i úročení vkladů v bankách.

Základní sazba v eurozóně je nyní o celý procentní bod vyšší než v České republice, kde činí 2,5 procenta. České úroky jsou nyní nejnižší ze všech zemí Evropské unie.

Ekonomika eurozóny by měla v tomto roce růst nejrychleji za šest let, nálada podnikatelů je optimistická a snižuje se nezaměstnanost. To vše zesiluje očekávání, že ECB do konce prvního čtvrtletí zvýší základní sazbu na 3,75 procenta, není však jasné kdy.

Letos by však mělo být zvyšování úroků eura mnohem pomalejší než loni, i proto, že ke konci loňského roku klesla meziroční inflace v zemích eura pod klíčovou hranici dvou procent. Pokles cen ropy podle analytiků dává naději, že pod touto úrovní letos inflace zůstane. Mírná většina ekonomů čeká do září sazbu nejméně čtyři procenta.

Bankovní rada ECB se tento měsíc rozšířila z 18 na 19, protože přibyl guvernér centrální banky Slovinska Mitja Gaspari. Na měnovou politiku by však rozšíření eurozóny o Slovinsko vliv mít nemělo.

Britská centrální banka dnes zaskočila finanční trhy nečekaným zvýšením své základní sazby. Ta vzrostla z pěti na 5,25 procenta, nejvýše za pět a půl roku.