Země, které chtějí vstoupit do Evropské unie, se pokoušejí splnit náročná ekonomická kritéria, a to zejména v současné době, kdy diskuse o rozšíření unie nabývají stále jasnějších obrysů, píše agentura Reuters. Přestože někteří čekatelé bojují s vysokým rozpočtovým deficitem a jiní s vysokou inflací, kandidáti, kteří jsou v čele, splní pravděpodobně tzv. maastrichtská kritéria pro členství v Evropské hospodářské a měnové unii (EMU) v roce 2005. Evropská kom
ise soudí, že dvě země - Malta a Kypr - se již s kritérii, která charakterizují funkční a konkurenceschopné tržní hospodářství, prakticky vyrovnaly.Ve skupině šesti zemí, které již jednají o vstupu do EU - Maďarska, Polska, ČR, Kypru, Estonska a Slovinska, je na tom s ohledem na deficit státního rozpočtu podle agentury Reuters nejhůře Česká republika. Evropská komise v této souvislosti prohlásila, že ČR naléhavě potřebuje zavést reformy, aby v letech 2002 - 2005 omezila rozpočtový deficit na dvě až tři pr
ocenta HDP, a soudí, že bez významných úprav by mohl být deficit vyšší než pět procent i při silném hospodářském růstu.Maďarsko letos pravděpodobně splní cíl, který si stanovilo, a bude mít deficit na úrovni čtyř procent HDP; tato země ale loni vykazovala růst ve výši 5,1 procenta a letos očekává čtyři procenta.
Vysoký rozpočtový deficit má různé příčiny, mezi nimi to je korupce, nevýkonné zdravotnictví, neúčinný důchodový systém a nepřiměřená daňová legislativa. Na Slovensku, kde Mezinárodní měnový fond očekává letos deficit ve výši 4,4 procenta, dosáhne pravděpodobně inflace patnácti procent a hospodářský růst dvou procent.
S deficitem se snaží vypořádat také Kypr. EU vyjádřila v říjnu obavu, že by se právě rozpočtový deficit mohl nepříznivě promítnout do stavu veřejných financí. Podle vlády v Nikósii dosáhne letošní deficit výše 6,1 procenta HDP a v příštím roce by bez korigujících opatření mohl činit až 6,9 procenta.
Zdroj: HN z 3. 11. 1999