Růst výdajů na vědu je v ČR jeden z nejrychlejších v Evropě

Od roku 2001 do roku 2005 výdaje v České republice vzrostly o 8,3 procenta. Výrazně více to bylo jen v Estonsku (14,5 procenta), Litvě (11,4), Lotyšsku (17,6) a na Kypru (15,2 procenta). Srovnatelný růst s ČR zaznamenalo Irsko (8,5) a Španělsko (8,4). Průměr Evropské unie přitom činí 1,5 procenta, čímž evropské společenství nadále výrazně za svým velkým konkurentem Čínou, kde je nárůst více než desetinásobný.

I když k tahounům celé EU patří Pobaltí, ČR všechny tři pobaltské státy poráží ve srovnání podílu výdajů na HDP. Zatímco Česko vydalo v roce 2005 na výzkum a vývoj 1,42 procenta HDP (asi 1,4 miliardy eur), ostatní středoevropské a východoevropské státy zaostávají až o procentní bod. S Českou republikou se může alespoň trochu měřit Maďarsko (0,94 procenta) a Estonsko (0,94), naproti tomu Slovensko výrazně zaostává (0,51 procenta HDP).

Poměrně dynamický růst částek, jež putují na výzkum a vývoj, však automaticky neznamená, že stát na ně dává čím dál více peněz. Z více než poloviny totiž finanční částky pocházejí ze soukromých zdrojů, především velkých firem. Nejde ale o žádnou ojedinělost, stejná situace panuje ve všech státech EU, kromě Kypru a Litvy, kde převažují státní výdaje.