ROZHOVOR-Hampl z ČNB má otazník nad datem příštího růstu sazeb

...

Nový člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl nevidí v ekonomice žádné výrazné inflační tlaky, a proto je podle něj velmi obtížné specifikovat načasování dalšího růstu úrokových sazeb.

"Česká ekonomika je ve fázi, kdy je zhruba na svém potenciálu. Tam není žádný poptávkový tlak, necítím ho, nevidím ho, nikde ho neumím identifikovat," řekl Hampl v rozhovoru pro Reuters určeném ke zveřejnění v úterý. Rozhovor se uskutečnil v pátek.

"Myslím, že v tuto chvíli, tak jak vnímám vývoj české ekonomiky, je pro mě osobně velký otazník nad okamžikem, kdy případně začnou růst úrokové sazby," dodal.

Hampl dále uvedl, že vidí spíše rizika hovořící proti inflaci, nicméně česká ekonomika není tak pružná, aby si mohla dovolit časté úpravy úroků, ať již jedním či druhým směrem.

Úrokové sazby by měly podle něj v budoucnu mířit výš, ale později, než počítala centrální banka v aktuální, říjnové prognóze.

Růstu sazeb v současné době brání silný kurs koruny , který tlumí inflační tlaky, a částečně tak supluje práci centrální banky s nastavováním měnové politiky.

Koruna se obchoduje pouze o 1,5 procenta slabší proti prosincovému historickému rekordu 27,410 za euro, a její silné hodnoty dokonce donutily minulý týden viceguvernéra Miroslava Singra k úvahám o případném poklesu úroků.

Hampl však Singrovy úvahy nesdílí:

"Nechci za sebe připustit, že inflační cílování zkolabuje do ex-post dorovnávání měnových podmínek změnou sazeb k minulému vývoji," řekl.

"Častější úpravy úrokových sazeb jsou typické pro ekonomiky, které jsou obecně pružnější... Nemyslím si, že česká ekonomika je dnes v tuto chvíli přesně v této pozici."

Hampl také řekl, že vnímá posilování kursu koruny "méně dramaticky než někteří kolegové", protože je součástí konvergenčního procesu. Podle něj se naučili se silnou měnou žít i exportéři.

EURO V NEDOHLEDNU

Hampl dále uvedl, že preferuje, aby se česká ekonomika nejdříve sladila s eurozónou a teprve poté se začalo uvažovat o přijetí jednotné evropské měny. Podle něj tu však zatím silná poptávka po euru není.

"Není otázka života a smrti vstup do eurozóny, ale mít ekonomiku v takovém stavu, tak pružnou, tak odolnou vůči asymetrickým šokům, tak sesynchronizovanou se zónou, do které chceme vstoupit, že můžeme společnou měnu bez rizika přijmout," řekl Hampl.

"Aby k tomu došlo, tak je potřeba, aby všechny změny byly chtěné uvnitř, českým publikem, a nikoli jenom vynucené zvenčí," dodal.

"Za sebe říkám, že zatím nevidím ani poptávku po těchto změnách na straně nejširšího publika, ani nevidím nabídku těch změn... Dokud nevidím jedno, druhé a nejlépe obojí, tak je pro mě strašně těžké vymýšlet časování (přijetí eura)," řekl dále.

Velkou překážkou pro Česko na cestě k přijetí eura je stav veřejných rozpočtů, jejichž deficit zatím překračuje tříprocentní strop k HDP daný Maastrichtskými kritérii.

PRO DALŠÍ KOMENTÁŘE M.HAMPLA KLIKNĚTE NA [ID:nVOD553220].

((Editoval: Dušan Bučánek; prague.newsroom@reuters.com, Reuters Messaging: petra.vodstrcilova.reuters.com@reuters.net, +420-2-2419-0477))

[PRAHA/Reuters/Finance.cz]